Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

úterý 18. března 2008

Jdu si za svým snem

a je mi hezky.

Dokud sním, tak žiju.
To je jediné, co mi vyšlo z přemýšlení nad tím, jak to s tím splétáním snů ve vlastních myšlenkách je.
A nejsi na to, děvenko, trošku stará? Mohl by se zeptat nějaký jízlivý rejpal.
Né, nejsem a nejsem na to ani moc mladá, protože si vážně myslím, že než o věku, je to o stavu duše.
Nejvíc zoufalý mi přijde ten, který nemá žádné sny, touhy a seznámek toho, po čem touží a co by chtěl v životě uskutečnit.
Nechci říct, že je to o tom, celé dny se někde opájet velkolepými představami a postupně zajít na nicnedělání, chodit po holobytě a snít o paláci a nic pro to neudělat.

Právě naopak.

Pokud sny slouží k tomu, aby ve mně rozběhl silný vnitřní motor, který by mě zásoboval energií, pak je to v pořádku. A nahromaděná energie mi pomůže k tomu všemu, možná ne hned, ale časem určitě, stačí si jen za tím snem jít.
Je klidně možné, že se mi nepodaří vše, co mám na svém neskromném seznamu přání a snů, ale určitě si nikdy neřeknu, že jsem pro to něco neudělala, třeba mě to hodilo jen o level výš, o něco jsem se obohatila a bylo to přínosem.
Sním často a ráda a ještě raději ty sny pak uskutečňuji. Je to úžasný pocit, když jsem po čase opravdu tam, kde jsem předtím byla jen v představě.
Může to být cokoliv... v něčí náruči nebo v nově zařízeném bytě, či na závodě formulí 1.
Někdy je to splnění až opojné.
Hlava se mi zatočí a já mám pocit, že už to někdy bylo, vždyť to znám dávno ze svých snů.
Udržet si v běhu ten motor energie jde jistě i jinými způsoby, od toho jsme přece každý jiný, ale u mě funguje právě tohle. Nebojím se přidávat si různá přání, která na první pohled vypadají až nereálně, ale jen neustrnout ve vzduchové bublině zalíbení v minulosti, začít se opájet jen vzpomínkami a na nic dopředu už nemyslet, přijímat jednotlivé dny jako nutnost, která je nevyhnutelná a nějak je přežít, ode dne ke dni.... a pak ke dnu.

Tehdy začíná stáří.

A pak je úplně jedno, kolik je vám let.
 
 

17 komentářů:

  1. Jen si jdiza svými sny. Je to opravdu silný motor. Tak ať máš dostatek paliva a ať se neopotřebuje nicneděláním :)

    OdpovědětVymazat
  2. Teda Gombo,že by se mi někdy něco opotřebovalo nicneděláním (třeba zadek), to by mě museli někde uvázat!

    OdpovědětVymazat
  3. Ty nevíš, že auto (a motor) nejvíc trpí, když se nepoužívá?

    OdpovědětVymazat
  4. Gombo,hodně věcí chátrá nepoužíváním. To je na další článek!Kamio, jak víš, že jsem to takhe chtěla zakončit? Udělals to za mě, dík.

    OdpovědětVymazat
  5. ... a své sny realizujte!

    OdpovědětVymazat
  6. Kamio,mozek je velmi specifický, protože ještě horší je, když ho používá někdo, kdo ho vůbec nemá.Čagi, bez realizování by to celé bylo k ničemu, takže volám s tebou: Realizujte!Galahade, a taky láska...

    OdpovědětVymazat
  7. Báro,já bych se k tomu vlastně ani neměl vyjadřovat. Tebe nijak neobohatím a sobě taky neprospěju. Samozřejmě je rozdíl mezi racionálním vytyčováním si cílů a naivním puberťáckým sněním. Holky často sní o tom, že budou modelky, hérečky, zpěvačky, prostě celebrity. Jediné, co pro to udělají je to, že si propíchnou měkké tkáně kovovými kroužky, peroxidem si odbarví hlavu na Zlatovlásku a pak čekají na svýho prince na bílým koni, co si je odveze na zámek, tam je rozmazlí a oba budou praktikovat sado-masochistickou verzi nekonečné lásky. Sny se zpravidla vyznačují tím, že jsou bez hranic, no limits. Časem vedou ke zklamání, frustraci a zakyslému rysu kolem úst. Já si svoje fantazie a dejme tomu sny odbývám jinak. Do reálného života je raději nezatahuju, dokonce ani do spánku. To neznamená, že můj život je nezajímavý, šedivý, bezcenný a že jenom živořím, klesaje ke dnu. Naopak. Neustálá touha po něčem či někom vede k pocitu odloženého štěstí a degradaci přítomnosti na pobyt v čekárně. Tož tak... Podotýkám, že tohle je pravděpodobně nejdelší komentář v mé \"blogokariéře\"... ;)

    OdpovědětVymazat
  8. aTeo,já jsem tenhle názor očekávala. Tak jako oheň je dobrým i špatným pánem, tak i snění může jít dobrým a špatným směrem. To první mě nakopne a posune, to druhé mě odsoudí do \"věčné čekárny\". Já jsem se snažila, aby z mého vidění světa bylo zřejmé, že si přes spaním či při nějaké jalové chvilce ráda spřádám různé sny a plány a pak, až je ten správný čas, vrhám se celá natěšená \"do toho\". A v takových chvílích si to velmi užívám, neboť to, že kouzlo života spočívá v právě prožívaném okamžiku, jsem poznala už dávno. Tys krásně popsal ten druhý stav, který často vidívám u alkoholiků.

    OdpovědětVymazat
  9. [9]Jo...ta taky...*kyselej xicht*

    OdpovědětVymazat
  10. Já sním i když už jsem blíže dna nežli vrcholu. Nejhezčí je asi snít pořád, a proč také ne. Maximálně se vše nesplní. ale ten pocit za to stojí.

    OdpovědětVymazat
  11. Galahade,nedělej mi tu kyselé xichty, já pak musím přemýšlet jak tě rozveselit a to vůbec není jednoduché. *lechtivý mrk*Elizo, jsi můj člověk, rozhodně.

    OdpovědětVymazat
  12. Baru......stavil jsem se dnes cestou od lékařky ve svém oblíbeném obchodě s plastem a domů přišel rozveselen, neb... (pokračování v počtě)

    OdpovědětVymazat
  13. Já nesním, mně snění nedělá dobře, myslím ty návraty do reality a snít jen omezeně - to neumím. Tak raději vůbec. Jen málokdy se mi to vymkne ve snu z rukou, ale i tak je to jen velmi náznakové ...

    OdpovědětVymazat
  14. Galahade,rozvesel mě taky a objev někde toho Lotusíčka! To by bylo veselí!Zuzi, každý to má jinak a můj pud sebezáchovy, spadnout potom zvysoka na hubu (někdy) je v tomhle případě poněkud zakrnělý. Ty ho máš asi v pořádku.

    OdpovědětVymazat