Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 19. dubna 2013

Jak udělat z druhého člověka pitomce raz dva


Praktický návod v několika krocích.


Aby bylo jasno, pan S. potřebuje mě, já jeho ne.

On za mnou chce přijít (pracovně!!!) ke mně domů o půl osmé večer.
Pro mě nepřijatelná varianta, nejpozdější termín, kdy jsem ochotna se s ním bavit je v 18:00.
Souhlasí.
V domluvenou dobu čekám, on nikde. V 18:30 posílá SMS, že nestíhá a přijde v kolem sedmé.

Nejprve vztekle nazobu SMS, že čekat nemohu, ale pak to rozchodím, SMS smáznu, mezitím je skoro sedm, za chvilku je tady, počkám ještě s koupáním Matýska, se nezblázním.

Půl osmé, chlap nikde. Znovu začnu kvasit a když dojdu do předvýbuchového stavu, akorát zazvoní.

Výsledek?

Já  sice lehce bouchnu, ale to nic neznamená, z toho se každý otřepe během hovoru, ale on dosáhl svého, přišel tak, jak původně říkal a já měla zkažený podvečer, přesně jak jsem  nechtěla.

18 komentářů:

  1. Privítal by som ho asi takto - "Predpokladám, že ste si prišiel dohovoriť iný termín. Ale to stačilo zavolať, ušetril by ste si cestu." :-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přivítala jsem ho větou:"Hodně mi to komplikujete,ale než bychom se PRACNĚ domluvili na jindy, tak už to dnes nějak RYCHLE vyřešíme i takhle pozdě."
      Nic moc... já vím :)

      Vymazat
    2. Nu... ta lojzova odpověď je lepší, co si budem vykládat...

      Vymazat
    3. Lojzo je vtipný a pohotový, to já vím dávno. A ještě navíc má bráchu a ten umí hezky fotit mraky. ;)

      Vymazat
  2. ,Taky premyslim, jestli bych mu vubec otevrela. On potreboval tebe, tak se mel prizpusobit. Jenomze se mi obcas stava, ze vim co jsem mela rict nebo udelat. Potom.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybych mu neotevřela, zkazil by mi pravděpodobně ještě jeden další večer.
      Víš co já stále častěji zjišťuji? Že když zachovám klid, daleko méně mě to rozhodí. A když nad událostmi uvažuji později, co jsem měla nebo neměla udělat, vnitřně jsem daleko spokojenější nad těmi, kdy jsem jednala zdrženlivě a v klidu. Protože když bouchnu, odnesu to obvykle já sama ztrátou pohody na hodně dlouho. Samozřejmě, nejde to vždy, někdy je třeba se ozvat.

      Vymazat
  3. Ajajaj, úplně se vidím (ve tvé kůži, nikoli jeho), taky se mi tyhle věci stávají. Příště tu vzteklou sms, že už je pozdě, klidně nazobej a pošli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechuť domlouvat další termín převážila můj vztek, proto ta smáznutá SMS :-)

      Vymazat
    2. Jo, tomuhle taky rozumím. Hlavně už pro něj nikdy nic nedělej, fakt to nestojí za to.

      Vymazat
  4. Možná ještě potřebuješ návod Jak se chovat asertivně. Co druhým dovolíš, to pravděpodobně budou dělat. S malým dítětem se nemusíš vymlouvat na nic speciálního. Prostě mezi dveřma říct Koupu dítě, pak uspávám, pozdě, příště včas. Naštvaná bys měla být hlavně na sebe, že jsi neobhájila své soukromí a svůj čas pro rodinu kvůli cizím zájmům. Sorry za upřímnost, jsi velká holka ;-) Bos.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Bos, myslím, že jsem celkem asertivní, ale někdy na nesprávných místech. Samozřejmě jsem byla nejvíc naštvaná na sebe!
      Já o tom napsala hlavně proto, že je to modelová situace, jak někdo dokáže druhého dostat tam, kam chce. O tomto bych teď mohla napsat disertační práci, protože naše dřevostavba, to byla vysoká škola manipulace. Ani nevím, zda se mi o tom bude chtít psát, protože to mě bude moci rozcupovat každý kdo má klávesnici, jenže jinak to vypadá v průběhu prací a jinak potom. Možná pro poučení jiných bych to mohla nasázet do nějakého desatera :-)

      Vymazat
    2. Báro, hlavní je poučit se sama, většinou se lidé z cizích chyb stejně nepoučí, když ani z vlastních ;-) Chybovat je lidské, ale chybovat ve stejných věcech je nedůstojné ;-) Zatím papa a drž se! Bos.

      Vymazat
    3. "Chybovat ve stejných věcech je nedůstojné" - do kamene vytesat!!!

      Vymazat
  5. Souhlasím s Bos., ale když něco člověk už umí, tak je to lehký, když se něco teprv učí, je to těžký, se ví.
    Já tedy jsem přišla na to, že domů si nikoho pracovně nenechám vejít. Ani kolegyně. Moje soukromí je nedotknutelné. Pracovně se setkávám jen na pracovišti, se známými v kavárně apod. Pokud daný člověk nepřijde do 15 minut, odcházím, či tam mám někoho jiného.
    Došla jsem až tak daleko, že neotvírám nezvaným. Na zvonek nereaguji, každý, kdo mě zná, má můj telefon a může si se mnou dojednat termín schůzky či návštěvy. Trvalo několik let, než jsem to okolí naučila, ale teď je velká pohoda.
    Ještě dál došla jedna známá, majitelka velkého obchodu, která má malé děti. Pracuje intenzivně do 14 hodin, pak vyzvedne děti ze školky a odjede na samotu u lesa, kde bydlí, vypne pracovní telefon a věnuje se rodině. Nedělá výjimky. Vycvičila si zaměstnance tak, že to vědí a umějí si bez ní poradit.
    Stanovit hranice a dodržovat je a okolí si zvykne.

    Člověka typu výše zmíněného jsem zažila v extrémní podobě, zavařil mi v soukromém životě. Absolutně nezvládal plánování a zacházení s časem. Pustil se do nějaké práce a zapomněl úplně na čas, byl schopen přijet místo ráno až pozdě večer, pln omluv. Ale to i k jiným lidem. Nechápal, proč odjeli na víkend na chatu a nemohl s nimi cosi vyřídit, když se opozdil "jen" o dvě hodiny nebo proč mu kamarád nechce pomoci opravit počítač, když přece v deset večer není až tak pozdě. Někteří lidi jsou prostě neuvěřitelní.
    Tak jsi jej taky potkala, no. :-)
    Zajímavé by bylo si s ním dát shcůzku znovu a přijít o hodinu a půl pozdě. Mohl by čekat třeba před domem v autě. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, já to teď mám složité, protože přesun někam do kavárny a tam se sejít, je pro mě hodně složitý kvůli dítěti a psovi. Tak volím to menší zlo. Ale i to dokáže potrápit.

      Při pracovních schůzkách teď musím krátkodobě hodně improvizovat. Pokud lidé dodržují omluvy, tak to frčí bez problémů.
      Jinak jsem udělala velký pokrok, ještě nedávno jsem vlastně pracovala tak nějak pořád, bar jel každý večer kromě pondělka. Někdy dokonce byl v sobotu ples a v neděli od 7 ráno další akce... ufff, to bývala zabíračka!
      Volný víkend je pro mě jako zázrak, moc si to užívám!!!
      Ještě vymýtím lidi typu pana S. (ono jich zas tolik není) a jsem spokojená :-)

      Vymazat
    2. Ano, vymýtit je! Souhlasím a přidávám se. :-) (zas na svém poli) :-)

      Vymazat
  6. Zkus na to nahlížet pozitivně: Příště třeba budeš potřebovat ty jeho. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem stále pozitivní, ale už se těším, jak se naše cesty rozejdou. :)

      Vymazat