Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 22. března 2013

Trochu retro


a trochu asi úplně zbytečná vzpoura o prznění vkusu našich dětí.


Začalo to v diskusi u Christabel pod hezkým článkem o tom, že není víno jako víno :)  

Procvičovat s dětmi manuální zručnost, podporovat jejich přirozenou hravost a tvořivost, je při vývoji malého človíčka důležitá věc. Dá se to dělat se vkusem a hezky nebo naopak. Mám veliké štěstí, že Matýsek chodí do školky, kde každičká vytvořená věc je pohlazením po duši, ani jednou se mi nestalo, že bych se musela dvakrát nadechnout a pak s rozpačitým úsměvem říct Matýskovi něco o tom, že je to pěkné, jak to udělal a zároveň hned přemýšlela, jak to nenápadně vyhodit.

Jinak tomu bylo při zápisu do první třídy, kdy jsme čekali na zavolání ve třídě školní družiny. Zevlovali jsme tam asi 40 minut, Matýsek si hrál na koberci se stavebnicí a my velcí jsme si povídali a prohlíželi výzdobu třídy, až nám padl zrak na dětské výrobky vystavené na policích.
Ufff!
Přišlo mi to jako soutěž Zužitkuj všechno se svého odpadkového koše. Plasty všeho druhu přetvořené na zvířátka i mimozemšťany, klobouk dolů :-i (kdo ho nezná, tohle je ironický smajlík).
V některých školkách a školách na nižším stupni se při různých rukodělných činnostech už roky drží na špičce používaných věcí roličky od vypotřebovaných toaletních papírů.  
Tady to platilo též.
Chvilku jsem se na ten eklhaft dívala a aniž bych na sobě dala něco znát, obrátil se na mě Kapitán: "Jak to, že nás ve škole minuly ty roličky od toaleťáku?"

No, zajímavá otázka, ale po chvíli usilovného přemýšlení mi došlo, že naše generace 40+ vyrostla na velmi podpultovém skládaném papíru a pokud byl v roli, tak ta neměla střed z tvrdého paíru, takže se často měnila na neforemnou placku, což bylo výhodou v případě, pokud si ji člověk chtěl nacpat třeba do kufru při odjezdu na dovolenou.



Vždyť držáky na kulatý toaleťák se masivně rozmohly až pak, z mého pohledu bych skoro řekla "nedávno" (nedávno = asi tak 25 let).




Za mého dětství na umakartové stěně panelákového jádra viselo toto:

 A do této krabičky se skládaný papír sháněl velmi těžko, ovšem, když už doma byl, zvedalo to asi prestiž majitele záchodu v očích návštěv. Usuzuji tak z toho, že se mi jednou na návštěvě u spolužačky stalo, že mi řekla, abych ho nepoužívala a vzala si z jiné hromádky ručně  natrhaného měkkého papíru (toho, jak se do něj v květinářství balí kytky).




Ale zpátky k těm dnešním ruličkám.

Snad se mi podaří, alespoň tím, co s Matýskem děláme doma, uchovat mu smysl pro hezké vkusné věci a rok nebo dva, strávené v této školní družině mu nepokřiví vnímání toho, co je podle mě už hodně za hranicí. Protože když to s člověkem roste, může se jeho kutilství zvrhnout v nepřebernou řadu hrůz a kýčů, jak nám to tady roky předkládal Přemek Prkenná Podlaha a masivně svým pořadem pomáhal šířit po českých zahradách a domovech nemoci skleníků ze zavařovaček, PET flašek na krtky a jiných šíleností.

Krystalickou esenci Přemkovy výchovy jsem našla v obchodě Ježkovy voči, kdy jsem nejprve nevěřícně klikala, zda se nejedná o nějakou recesi, ale "ručně dělaný zásobník na toaletní papír, který je praktickým a milým doplňkem do vaší koupelny či toalety" mě přesvědčil o tom, že je to asi myšleno vážně.

Nechybí ani varianta pro členy KSČM


Když to existuje, určitě to má asi i své zákazníky. Asi paní učitelky z družiny, co umí udělat panáčka z eklhaft roličky od toaletního hajzlpapíru.

16 komentářů:

  1. Tyjo, paráda!!!!! Přesně takový držák visel u nás, v něm ten naprosto nepoužitelný papír (tipuju, že to byl pausovací papír, na který sem pak na průmce furt rýsoval) a na zemi byly natrhané nějaké měkké papíry, které se na tu p...l daly použít mnohem lépe:-(

    Ježyš, dětství, to je tak dávno:-((((

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, tak to bylo, já jsem ten papír TAKÉ nesnášela. Ale když jsem hledala nějaké obrázky, vygooglo na mě povídání o reklamě z roku 1942, z Ameriky, na nový toaletní papír BEZ TŘÍSEK. :)

      Vymazat
  2. A to ešte nevieš, čo všetko dokáže z tej toaleťákovej ruličky vyrobiť náš domáci hlodavec! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. lojzo, to je asi nejlepší využití oné roličky, dát ji jako probíhačku myšce nebo křečkovi.
      Na rozdíl od estéta, který z nich udělal KRÁSNÉ kroužky na ubrousky na štědrovečerní stůl. To byl asi nejtěžší kalibr, který mi google nabídl. Hned v několika variantách :)

      Vymazat
    2. :-))) Kroužky na ubrousky na sváteční stůl.

      Vymazat
  3. Asociovalo mi to vzpomínky na kadibudku u babičky, kde se "jezdilo na jízdní řády". Měly celkem měkký papír, a ještě tě to nutilo si předem zalistovat a někam zajet. Téměř pokaždé, když vzpomenu na pobyt u nich, vybavím si tuto vzpomínku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkusila jsem si dát do vyhledavače "historie toaletního papíru" a ejhle, to byly hrdinské kousky, jak lidé udržovali čistotu!
      Jízdní řády by měly úspěch i dnes za trojnásobnou cenu zakoupené v obchodě s třeskutě legračními dárky.
      Beztak se podle nich jezdilo jen tak orientačně :-)

      Vymazat
    2. Také jsem zažila kadibudky s jízdními řády, za domky u trati, ajznboňáci zřejmě věděli, jak recyklovat loňské řády.

      Vymazat
    3. Jízdní řády měly prima papír :-)))

      Vymazat
  4. Báro,
    to je dobře rozvedené téma.
    Já moc nepátrám, co se z těch ruliček všechno dělá, co vím, tak to ve škole či školce slouží ještě jakž takž snesitelně k výrobě různých letadýlek (coby trup) nebo sokl pro papírovou kytku nebo možná jako noha k muchomůrce.
    Ehm, jestli to nejsou pak trochu psychedelické muchomůrky;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chris, ještě je jedna oblast, kterou nedobře snáším - rukodělné kousky z nevařených těstovin natřených temperou.
      Také velmi oblíbené ve školní družině.

      Psychedelické muchomůrky :-)))))

      Vymazat
  5. Z jakéhosi důvodu nám chodí katalog zásilkového obchodu 4Home a v tom jsou věci, byť nejsou vyrobené z kartonové trubičky! Inu nějaký německý či rakouský vkus.
    A když už jsme u těch pamětníků: Pamatujete Rumcajse a Manky svařené z drátu a plechu, kolorované a zavěšené na zeď?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 4Home - znám a občas musím těžce vysvětlovat, že z toho katalogu fakt nic nechci.
      Rumcajse a Manku pamatuji velmi dobře, já měla někdy tak ve 4 letech v pokojíčku drátového Mickey Mouse. Pak někam zmizel, počítám, že ho jednou najdu ve sklepě u rodičů, až se bude vyklízet.

      Vymazat
  6. Takových šíleností je plný mimibazar... Kutilství je fajn koníček, ale nesmí se to přehánět. A hlavně se to nesmí zvrhnout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Looney, tak si ráda zakutím. Sám sobě je člověk trochu nekritickým rádcem, ale snad to jakž takž uhlídám.
      Na mimibazaru jsem nikdy nebyla, ale jeho pověst je ohromná!!!

      Vymazat
    2. No právě! Dokud děti ve školce, tak je to ještě dobré. Ty z toho vyrostou a existuje naděje, že, vyrůstaje v příčetném domácím prostředí, nabudou vkus. Když recyklují všechen možný odpad na dekorace dospělé ženy...

      Vymazat