Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 30. července 2010

Intimní známosti

...

Jsou v každodenní hemžení situace, které přivádějí člověka přivádějí do velikých rozpaků.
Tedy alespoň mě.
Přijdu k úplně cizímu člověku a musím se mu s důvěrou svěřit do rukou,  neboť poskytuje službu, jakou potřebuji.
Za ty roky už jsem částečně otrlá, ale stejně si pamatuji ty vnitřní hrůzy, jaké to bylo "poprvé", když jsem šla na pedikúru a musela snést naprosto divný pocit, že mi nějaká o hodně starší paní sedí u nohou, ba dokonce mi na ty nohy sahá a taky mezi prsty, no fuj, ale nějak to přežít musím, když jsem tam šla.
Jako na trní sedívám dodnes na kadeřnickém křesle, kde musím nějak neutrálně kličkovat, v rámci všeobecného holičského tlachání, mezi netaktními dotazy kadeřnice, které nějak ušlo, kde je hranice slušné neosobní konverzace. I tak už o mě ví až moc, když vezmu v potaz, že jsem jen zákaznice, která dnes přijde a zítra už může jít někam jinam.
První depilace voskem... lépe nevzpomínat...

U lékařů mi to tak nepřijde, i když byly i různé kosmetické problémy, jejichž řešení jsem dlouho odkládala, protože se mi zdálo, že za "tuhle" hranici už zajít nedokážu.
Nakonec jsem dokázala, ale stále ve svém nitru zůstávám hlubokým intorvertem.

A teď, kalibr nejtěžší, sedíme v projekční kanceláři s úplně cizím člověkem, známe se půl hodiny a on musí navrhnout dům, který bude žít s námi a splňovat všechny NAŠE požadavky a to i ty, o kterých ani moc nevíme, že je máme. 
Musíme se začít poznávat.
On má tu nevděčnou roli, že se musí dostat přes moje uzavřené skořápky a vyptat se dopodrobna jak žijeme, jaké máme koníčky, co děláme a na jakém prostoru si představujeme to či ono. Vymlouvá mi střešní okna, protože jimi neuvidím ven a já mu přece nemohu říci, že kdyby bylo po mém, nemuselo by být do ulice žádné okno ani v přízemí, protože se nejbezpečněji cítím doma zavřená, zabarikádovaná se zataženými žaluziemi a  nejlépe i zaklapnutými okenicemi, kdybych nějaké měla.
Ach, to by byla krása, mít v podkroví okna jen do nebe, v noci vidět hvězdnou oblohu a nemít obavy, kdo mi zrovna čumí do domu, myslím si přesně v okamžiku, kdy mi on drží přednášku o tom, jak bych se špatně cítila v takovém prostoru... pchchch...
Má cenu mu tohleto povídat?
Asi ne.
Možná by podivínku ani nepochopil.
Jak moc se mám odkrýt před tímto člověkem, se kterým teď kratičký čas musíme spolupracovat více než úzce a pak se možná jen občas pozdravíme, když se potkáme někde na ulici?
Proběhlo druhé sezení, zase se pár věcí ujasnilo a základní koncepce domu se bude trochu měnit, protože přece jen částečně padly mé obranné šlupky, ale určitě ne všechny.
Pan projektant bude muset být trpělivý, je to skoro jako u psychologa, počítám ještě tak dvě sezení a bude se moci rýsovat na hotovo.

Ale už teď vím, že na některých věcech si budu trvat bez vysvětlování.
Moji milý vědí...
... a souhlasí...


 

32 komentářů:

  1. Což projektant, hůř se odkrývají slupky před právníky, obzvláště když u toho sedí milí;-)
    Hodně štěstí při plánování domečku!:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Samozřejmě do toho nikdo jiný, než vy a vaši milí nemá moc co kecat, ale prosím, řekněte projektantovi vaše důvody.
    Buďte na něj hodná :o)
    Samozřejmě, vašemu konkrétnímu projektantovi to vadit nemusí, ale pro mě osobně je vždycky nejvíc frustrující, když se navrhuje něco, u čeho neznám důvod a smysl. V okamžiku, kdy se mi důvod zjeví, strašně se mi uleví a pracuje se mi mnohem líp a radostněji. A pracuje-li se radostněji, i výsledek stojí víc za to :o)

    OdpovědětVymazat
  3. No tak jsem v prvé chvíli nevěděl, co na to plácnout, protože si ty pocity dokážu velmi barvitě představit, ale Modona to úplně luxusně zabila a tak Ti tímto kontrastem z toho udělala krásnou rozjímací selanku;-) Myslím to samozřejmě úsměvně v dobrém;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Báro,já jsem měl to štěstí, že pro rekonstrukci bytu jsem byl mým spolužákem ze ZŠ doporučen jeho spolužákovi z VŠ. Také se vyptával, chtěl vědět důvody a říkal nám \"děcka\", protože jsme se u toho obě rodiny skamarádili a chodíme dnes spolu občas na pivo a jezdíme na výlety ...
    ***
    ... takže říkal: \"Děcka, řekněte si, jak to chcete, vy tady budete bydlet!\" Tož se nestyď a řekni si, co a jak ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Souhlasím s Gombou, řekněte si, co chcete, diskutujte a tak.

    Pokud jde o intimnosti z osobního života svěřované právníkům, neměla bych strach... zcela určitě slyšel dotyčný mnohem pikantnější intimnosti a nezanechalo to na něm větší následky;)

    OdpovědětVymazat
  6. Hele, pokud ses schopna svoje vnitrni problemy napsat na intetrnet, kde si je muze precist uplne, uplne cizi a neznamy clovek, tak bys mela byt schopna vysvetlit projektantovi, proc preferujes stresni okna pred beznyma. Jak pise ave, pokud bude projektant chapat, PROC to tak chces, tak pro nej bude snazsi ti vyjit vstric. Spravny projektant by ti mel rozmluvit blbosti, ktere ty nerozpoznas. Ale pokud mu nevysvetlis, ze pro tebe to je to nejlepsi, tak se vam bude bude hrozne spatne spolupracovat a vysledek bude jakysi kompromis ve vzajemnem nepochopeni a z toho je jen rozcarovani. Neboj, to se podda :)

    OdpovědětVymazat
  7. Chrisjá měla na mysli spíš něco ve smyslu předmanželských a podobných smluv, btw, že by to mohlo zanechat následky na právníkovi, jsem zrovna nemyslela:-))

    Ovšem,když už jsme u těch architektonických návrhů, na Deku sem viděla pěkný seriál, architekt postaví nejprve to, co zákazníci požadují, z mobilních prvků, včetně vestavěného vybavení, aby lidi rovnou viděli, jaké nesmysly požadují, co všechno kvůli čemu budou muset obcházet..., to mi připadá smysluplné, protože já to co vidím v počítačí nějak vůbec jako prostor nepojímám.

    OdpovědětVymazat
  8. Mod,s těmito zážitky u právníka nemám až tak zkušenosti, ale věřím, že může docházet k situacím i velmi pikantním :-).
    Ostatně moje profese je též skoro jako farář :-)))

    Ave, ono to tak stejně dopadne, on je pan projektant velmi vstřícný a dobrý, navíc starý praktik, takže to ze mě stejně všechno vytahá. Ale půjdu mu naproti, je pravda, že když něco neřeknu, nesmím se pak divit, že to mít nebudu, že jo? :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Kamio,věřím, že mi v tomhle dobře rozumíš. Celé to mělo být vlastně o tom, jak se musíme v různých situacích úplně odkopat lidem, které jsme kuříkladu ještě včera vůbec neznali.

    Gombo, ono k tomu dojde. Viš, já jsem takový suchar... Od první vteřiny mi tykal a já na to třeba nejsem vůbec zvyklá, takže dochází k situacím, že ve vášnivé debatě úplně podvědomě sklouznu do vykání, no bude to ještě legrace, ale s Kapitánem se znají roky, takže chlapi to mají mezi sebou vyřešené.

    OdpovědětVymazat
  10. Chris,asi potřebuji více času, některé věci jsou na mě příliš kách :-).

    Kulido, na internet prásknu kde co :-D.
    Třeba i svou ohromnou nechuť, hraničící s fobií, k točitému otevřenému schodišti.
    Ale to už se naštěstí řeší!

    Mod, říkal pan projektant, že také asi udělá model z krabice, ale teď si neuvědomuji, jestli to dělá každému, nebo zda to byla reakce na nějaký můj extra super požadavek :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. Bárone z krabice, to co myslím byl model v normálním měřítku, abys do něj mohla vejítm otevřít si okno, zjistit, kterýma dveřma tě pokaždé někdo praští, když za nima budeš stát, že místo, které sis vybrala pro pračku je nesmyslné a že když uděláš pracovnu v místě X, ujdeš zbytečně denně několik desítek kilometrů, zatímco ses tam mohla dostat dveřma z chodby vedle kuchyně, no a takdáleatakdále:-)
    Mimochodem střešní okna nic moc!:-)

    OdpovědětVymazat
  12. Naši mladínás celou rodinu dotáhli na trvalou expozici rodinných domů na okraji Frankfurtu nad M. Za celý den jsme tam prolezli desítky nejrůznějších domů v široké škále nákladů. Večer každý obhajoval, svůj návrh.
    A to Ti chci sdělit. Ani u jednoho se nesešli dva. Takže jedině rozumný kompromis.
    Kdy je kompromis rozumný, no přece když to bude po Tvém a basta. Vymalováno.

    OdpovědětVymazat
  13. Zaujímavé čítanie, poznám to takpovediac z druhej strany. ;-)
    Ave má pravdu, mysli na to!

    A ešte: Všetko je samozrejme vecou názoru a životného štýlu, ale drevené točité schodisko... to ozaj nie!

    OdpovědětVymazat
  14. lojzosprávně, schody jedině skleněné!:-D

    OdpovědětVymazat
  15. Jej, tocite schody - se mi vybavil eskalator! ;o)))

    Jinak myslim, ze vubec zadny okno do ulice je taky na houby, ale kazdyho vec. A okenice jsou super, za tema bych si stala! ;o)

    OdpovědětVymazat
  16. Barunko, pod rouškou internetové anonymity, se umíš svěřit s ledasčím. Co takhle napsat na blog podrobný popis toho, jak by měl domeček vypadat, a projektantovi poslat anonymně odkaz? :))

    OdpovědětVymazat
  17. Bohdanejá bych spíš navrhovala, aby nám sem Bára šoupla ten projekt, že bychom jí to všichni malinko poupravili.

    Oby vy máte v Kanadě točité eskalátorové schody? nekecej?!;-)

    OdpovědětVymazat
  18. Mod., nemame! ;o)Ne takove tocite, co se kroutej nekam nahoru do veze. Jen to slovo \"tocite\" ve mne vyvovalo prvopredstavu, ze se toci, hybou, posouvaji nekam...
    Akorat si takovou vec dost dobre nedovedu predstavit, ze by nekdo mel/chtel ve vlastnim baraku. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  19. Obyeskalátor v baráku sem taky ještě neviděla.-)), ale točité schody jo, k něčemu takovému se musí uchýlit ti, kteří nemají dost prostoru v místnosti dole, aby instalovali normální schody nahoru, přece:-)

    OdpovědětVymazat
  20. Mod,takové reálné modely mohou někdy vyznít hodně komicky, protože laikovi v první chvíli hodně věcí nedojde.
    Myslím, že vnitřek už je asi hotov, ale teď se řeší venek, stříšky, terasy a tak. První návrh byl elegantní, moderní dům, až trochu minimalistického střihu a já se teď bojím, zda to svými požadavky na stříšky, terásky a pergoly nezabiju.

    OdpovědětVymazat
  21. Buteo,také malé \"městečko\" vzorových domů jsme též navštívili, bylo to zajímavé, ale nenašlo se nic, co by bylo to ONO.
    Pak jsme si vybrali jeden typový dům a šli s tím za oním panem projektantem. A on řekl, že v životě ještě neměl klienta, kterému by na typovém domě nemusel nic upravovat. To nám v první chvíli přišlo docela k smíchu, ale úsměv se záhy ztratil a z původního typového domu nezůstal kámen na kameni :-).

    OdpovědětVymazat
  22. Lojzo,já si dobře uvědomuji, jak to má takový architekt těžké a dělám vše, co můžu :-))).
    Tohle byla spíše taková úvaha o tom, jak se člověk dostává do specifických situací, kdy se najednou někdo úplně cizí o tobě dozví věci, které sis ani sám do té doby neuvědomil :-).

    Oby, eskalátory jsem ještě nikde neviděla, ale s různými výtahy či \"shozy\" se občas setkávám. Třeba v horní koupelně \"shoz\" na špinavé prádlo, které vypadne v přízemí vedle pračky v technické místnosti. To mě nadchlo :-D.

    Bohdane, když jsem si přečetla tvou dobrou radu, tak jsem se rozesmála, že jsem nebyla dlouho k utišení. Moji lidé mě prostě znají :-)))))))

    Mod, asi to sem nešoupnu, vy byste mi v tom udělali určitě další spoustu změn a panu projektantovi by mohlo hrábnout.
    Ovšem je pravda, že když jsem trvala na NORMÁLNÍCH schodech, tak to bude znamenat další zvětšení už tak zvětšeného domečku. Ale to se nedá nic dělat.

    OdpovědětVymazat
  23. Oby,ono tam nakonec okno do ulice samozřejmě bude, ale určitě ne kvůli mě ;-)

    OdpovědětVymazat
  24. Okno do ulice tam samozrejme bude kvôli tým ľuďom na ulici - aby mali kade nakúkať! ;-)

    OdpovědětVymazat
  25. Lojzo,:-)))). Okenice! To byl vynález!

    OdpovědětVymazat
  26. my museli domecek asi ctyrikrat zmensovat i pres protesty architekta. nasilim jsem si prosadila schody na pudu a nelituju.
    ceho mozna (trochu) lituju ze jmse sineudelali poradny sklep. stacil maly napr. pod garazi. Meli jsem si ho udelat.

    OdpovědětVymazat
  27. a to je architekt nebo stavar? zes nerekla, doporucila bych ti kamosku - zenskou! :)

    OdpovědětVymazat
  28. Okno do ulice je důležité! Nebo alepsoň střílna... ;-)

    OdpovědětVymazat
  29. Ratko,sklep, to bylo velké dilema, které už je naštěstí vyřešené. Prostor pro bordel prostě nebude, ovšem SKLÍPEK, to je jiná :-). Ten se ještě řeší :-)

    Kamio, STŘÍLNA! to je ono :-)))
    Loni nás kešky zavedly až k tvrzi ve Lštění a tam jsem byla nadšena poněkud neobvyklým stavebním prvkem. Tm měli v prvním patře \"vysunutou\" toaletu přímo nad vchodem. Hned po návratu jsem fotku posílala Lojzovi k odborné konzultaci, cože je to za stavební sloh, tak přívětivý k návštěvám :-DDD.

    Ale aby to teď nevypadalo, že mám něco proti návštěvám... vůbec ne! Snad jen proti některým (podomní prodejci, různí škemralové apod.)

    Spoon, to není osobou pana projektanta, ten je skvělý... to je ve mně :-)

    OdpovědětVymazat
  30. Báro,s normálními schody naprosto souhlasím, neumím si představit, jak dlouho by mi na točitých trvalo, než bych sešla dolů, mám z nich panickou hrůzu.. A okno do ulice? Už to vidím, že u něj budem všdchni sedět a koukat, co se kde šustne..:-D horší je, že to samé bohužel budou dělati sousedi.. Na to je asi nejlepší bydlet někde na samotě u lesa..:-)
    Střílna - dobrý nápad, ale taťkovi o tom radši říkat nebudem.. Ještě by nám stříll po nápadnících..:-P

    OdpovědětVymazat
  31. Daline,jsem ráda, že jsme byly DVĚ, kdo ty schody nechtěl, hned to vypadalo lépe, než kdybych v tom jela sama :-).

    Jinak mám pocit, že jediné okno do ulice bude z tvého pokojíku, tak bacha, abychm se ti tam všichni nenakvartýrovali :-)))

    OdpovědětVymazat
  32. No, vzhledem k tomu, že tam přes týden moc bývat nebudu, tak mi to zas až tak nevadí.. Ale samozřejmě budu mít jako \"majitel pokoje\" právo na první řadu..:-P

    OdpovědětVymazat