tag:blogger.com,1999:blog-31664452722249032442024-03-05T20:01:05.037+01:00Posezení u BáryBárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.comBlogger697125tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-79032867484931495782017-06-06T12:50:00.002+02:002017-06-06T15:19:06.843+02:00Zvířátka v lese<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<img alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg77zjMKAPxWRRFaCh_9JNriBIEMWVjSPIYJTIsZKJYVwUCU8S1hbyQnrFSrJQkIhfAZFjaRQLGm9y6N9rvM39GFeJDmGK9if3lHS15C_2lPja_Ah_LTqG5_G9P55a7oSY2QzqkeDAQJkRf/" /></div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<br /></div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;">
Zatímco na <a href="http://www.lojzojago.eu/text-obrazok-na-pondelok-259-podruhe/" target="_blank">spřáteleném webu</a> mají dnes horor v lese, u nás je dnes vše v pořádku.</div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<br /></div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<br /></div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<br /></div>
<br />
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-25604436019082243252017-06-06T06:45:00.001+02:002017-06-06T06:59:51.948+02:00Jste svatební fotograf?Tak tohle je pro vás. A pokud se vás to netýká, tak to je jen dobře.<br />
<a name='more'></a><br />
<a href="https://www.blogger.com/null" name="more"></a><br />
Doba je taková, že si hodně lidí začalo myslet, že když si koupí fotoaparát, pár objektivů, stativ a na netu shlédnou on-line kurz fotografování, budou z nich profíci a mohou se vrhnout do fotobyznysu.<br /><br />
Zkusí nabídnout službu mezi nenáročnými kamarády, vyjde to jednou, dvakrát a šup, už má reference, dá to na svůj web a vzhůru k výšinám.<br /><br />
Po páté svatbě zvedá cenu, protože si dobře přečetl v e-booku zdarma, že když chce za svou práci balík, je to známka toho, že je fakt dobrej.<br /><br />
A jedeme ve spirále.<br /><br />
Když je "fakt dobrej", musí to dát na vědomí všem. Šaty dělají člověk, to víme. Jsou-li jsou všichni svatebčané ve společenském, je na místě, prudce se odlišit. Jak jinak, než vytahaným krátkým tričkem, kalhotami pod pupkem a sandály na suchý zip? Umělec, ne?<br />
Je to celodenní nasazení, stále ve střehu, nesmí se promeškat jediný okamžik.<br /><br />
Nejí, nepije, fotí!<br /><br />
Všude je ho plno, má přece za úkol zdokumentovat všechny hosty, tak proč by s teleobjektivem nelezl všem do obličeje, vždyť je na to najatý.<br /><br />
Uvědomuje si, že peníz, o který si řekl, je sakra velký, proto nemůže ani ani na okamžik vydechnout.<br />
Svatebčané, chcete vidět, jak si nevěsta a ženich vyměňují prstýnky? Houby uvidíte! Koukáte na záda a pruh špeku mezi tričkem a kalhotami obětavého fotografa, který to vidí přes optiku fotoaparátu za vás a vy to pak uvidíte na videu.<br /><br />
Chcete vidět první manželský polibek? Houby uvidíte. Protože koukáte...<br />
Polední slunce pere do všech přítomných, ale jen hosté se musí pařit v obleku, fotograf se sem nepřišel bavit a proto má právo na převlečení do slušivých károvaných kraťasů, které fasoval na minulé akci, kde fotil sjezd klaunů.<br /><br />
Nemůže mít na sobě žádné oblečení, které by se mohlo zničit, protože pak by se nemohl válet v prachu cesty a snímat první vykročení manželského páru do společného života.<br /><br />
Při obědě je třeba vyfotit, jak všem chutná, hlavně zase detaily, možná ho platí i místní zubař za špionáž, zda kolegové z jiných okresů trhají preventivně osmičky.<br />
A odpolední zábava? Ta je na to, aby se udělalo co nejvíce žertovných momentek. Na co by se jinak celý život vzpomínalo?<br />Pózuje se jako o život, ženich i nevěsta už sotva pletou únavou nohama, ale jaképak sedání, když teď je zrovna nejlepší světlo a je třeba toho využít.<br /><br />
Nechce se vám poslouchat pokyny fotografa? Pak je jednoduchá pomoc, v rohu svatebního areálu je samoobslužný fotokoutek i se stylovým pozadím; paruk a žertovných předmětů je zde plný koš, vybere si každý.<br />
Ufff, všichni už ho mají plné zuby, nikdo nepochybuje o tom, že si své peníze opravdu zasloužil.<br /><br />
Jen my starší, pamatujeme, jak to bývalo, když byl fotograf vhodně oblečený, věděl, že ho nesmí být skoro vidět, při obřadu, sem tam v podřepu, přeběhl nenápadně zleva doprava a pak udělal skupinku s rodinou, skupinku s kamarády a zmizel.<br />Do týdne dodal balíček fotografií, na které se někdo jednou podíval, v lepším případě je vlepil do alba a to album se vytáhlo nejdříve tak za dvacet let, až se chtěli děti pobavit na úkor rodičů.<br />
Doba se změnila, ne, nemám ze své svatby hromadné selfie, ani fotku z dronu, jak stojí svatebčané poskládaní do tvaru srdce a mávají, či vypouštějí holubice.<br /><br />
Ale také jsem nebyla dva dny vytočená na uzurpátora, který řídil celou svatbu podle toho, jak zrovna svítilo slunce a jaký šílený nápad se mu vylíhl v hlavě.<br />
<br />
Naštěstí jsem zažila i opravdové profesionály a těm patří můj obdiv. Pro ty bych měla také jednu radu. Nikdy nedávejte novomanželům své dílo jen na flashce se slovy: "Tady to máte, nechte si udělat fotky, které budete sami chtít."<br /><br />
Udělejte jim alespoň 10 "papírových" fotek, ať mají co ukázat, když flashku do týdne ztratí.<br />
<br />
<img alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl7mgEBio_HlyoAOC7sZQuB2DTKsaU1BHomLYF6-fcbVAwRPbkGtGrr-CP-GIJR-6yoPyGuHXsZ-IUQbFjFWpmc5vhYaz8Jom0x7xlCAaP_TN56JljptlN1np9webIyAjivh0Cy2Gyk4Yh/" /><br />
<div>
</div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-1171469257828618962017-05-18T13:53:00.001+02:002017-05-18T13:53:44.962+02:00Regrese vs. hypnózaOsobní zkušenost<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Každý člověk má nějaké starosti či starostičky, jde jen o to, jak blízko si je nechá k sobě přijít. Někoho zmítají, drží ho za ramena a cloumají s ním, až se bojí udělat krok, někdo je hodí za hlavu a snaží se, naplnit svou mysl spoustou jiných věcí, aby své démony jakože moc neviděl. A někdo to opravdu umí, odehnat starosti jako spráskané psy a nemyslet na ně.<br />
Kam patřím já?<br />
Nevím. <br />
Asi někam do středu, přestože zkušenost se stavem, kdy by se člověk <a href="http://ubary.blogspot.cz/2007/01/jak-chapu-vsechny-sebevrahy.html#more" target="_blank">nejraději pověsil</a> na první větvi, mám, bohužel, také. Po odeznění mých tehdejších potíží (dodnes nevím, co to spustilo), jsem se držela docela dobře. Narvala jsem si do života spoustu činností, pořád něco dělat, hlavně nezůstat jen tak bezprizorně postávat. Volba delších a horších cest, ano, to jsem byla já po dlouhé roky.<br />
<br />
Střih, skok v čase.<br />
<br />
Junior má asi tři roky a moje kritické okolí si myslí, že na některé věci už je velký a chtělo by to vyhledat dětského psychologa. Dokonce s tím přišel i Kapitán, že mu to říkala kamarádka lékařka... Týjo! Tak to jen já jsem takový, nic neřešící, flegma?<br />
Docela s nechutí, leč lehce pod tlakem, jsem si sedla k internetu a začala hledat nějakého odborníka. Osobní reference mi neměl kdo dát, když nejste členem kočárkového gangu, tak nevíte, že jo? První zkušenost byla s nějakým mladým chlapíkem z Olomouce, ten neměl čas. Zkouším dál, je to takový náhodný los, vidím sympatickou ženu, mladší než já, odpovídající vzdělání i praxe, zkusím poslat mail, uvidíme.<br />
Paní terapeutka, budu jí říkat T. se večer ozvala, domluvili jsme se, o čem se chci poradit a za týden jsem jela na konzultaci. Z téhle první schůzky si pamatuji jen jednu její větu: "Váš chlapec je v pořádku, tohle k jeho věku patří, ale nechtěla byste pár sezení vy?"<br />
<br />
A tak začala výprava do hlubin mé duše a zpět.<br />
<br />
Co je regresní terapie, jsem jen tak tušila, takže když se mě T. zeptala, zda to chci zkusit, tak jsem kývla, aniž bych úplně přesně věděla, o co jde.<br />
Byl to mazec a řeknu rovnou, že jsem to nezvládla. Začít rozplétat věci od prvních negativních životních zážitků, vzpomínat na dávno zapomenuté: "...a co jste měla na sobě, když jste ho viděla s tou druhou dívkou?"<br />
"Co jste cítila? Co byste mu řekla? Zakřičte to!" Brečím, jsem zoufalá jako tenkrát...proč?<br />
Ze sezení odcházím vyřízená, ponořená do situací, o kterých jsem si myslela, že už dávno přebolely, teď bolely znovu a snad ještě silněji...<br />
Mám já tohle zapotřebí? Brečím ještě večer, cítím se slabá, vyřízená, jak po šichtě v dole.<br />
<br />
Přemýšlím o tom, tohle příště nedám. Nicméně potvrzuji termín dalšího sezení, ale vím, že si s T. budeme muset promluvit. Přece není možné, abych se dostala do stavu, kdy je mi o mnoho hůře, než když jsem s terapií začala.<br />
<br />
T. si mě vyposlechla, chvíli jsme to probíraly a pak mi nabídla, zda tedy nechci zkusit hypnózu.<br />
<br />
Dobrá tedy, sice vstupuji znovu na neznámou půdu, ale neodmítám.<br />
T. mě usazuje do pohodlného křesla, kde se snažím naprosto uvolnit a začíná své zaříkávání, které mě má uvést do hypnózy. Stále ji poslouchám, mám pocit, že je trochu v dálce, ale pořád se mohu kontrolovat.<br />
Nevím, jak se mnou bude komunikovat.<br />
Pokládá mi otázky a já se snažím trochu vrtět hlavou jako NE a přikyvovat jako ANO.<br />
Je to špatně, nemám to řešit, ona odpověď dostane jinak. Nechápu, ale spolupracuji. Nechávám snahu o kontrolu situace plavat a užívám si "beztíže".<br />
T. se vyptává, já odpovídám... asi. Také v otázkách zachází hluboko do minulosti, ale nějak mi ty situace vyhlazuje, mám pocit, jako kdyby mi v nitru dělala z ostnů sametový kobereček, rovnala rozházené věci do poliček souvislostí, zametala smetí ze střepů mých nadějí a plánů a spřádala plány nové, lehce uskutečnitelné, takové na které se těším, jen co se proberu, přijedu domů a hned začnu.<br />
V temných koutech mého nitra rozsvěcuje světýlka, na všechno je vidět, vše má své důvody i prohry jsou cesta k něčemu lepšímu.<br />
Strašně se mi chce žít a mám pocit, že kam šlápnu, tak se rozsvítí radostná hvězdička.<br />
<br />
Sezení je asi 8, a že je to schůzka poslední víme obě, protože na její otázky už podvědomí neodpovídá. Práce je hotova. Za tu dobu již vím, jak moje tělo s T. komunikuje. Na otázky odpovídá jen ano/ne, přičemž krátké povrchní dýchání je NE a hluboké vdechy a výdechy jsou ANO. Podvědomí si to řídí samo. <br />
Přesto mě T. ještě naposledy uspává, na nic se neptá, hovoří jen ona a rozsvěcuje mi vnitru světlo. Je bílé, oslňující, nádherné a kolem něj se rozprostírá aura blaženosti, vlévá se mi do těla příjemné teplo, je to štěstí.<br />
<br />
Terapie končí.<br />
<br />
Střih, skok v čase.<br />
<br />
Od té doby uplynulo asi 5 let.<br />
Světlo mi stále funguje. Když mám trable a zavřu oči, "vidím" tmu. Musím vyvinout značné úsilí, abych začala odněkud z nitra křísit malou jiskřičku, ta bliká, zhasíná, znovu se objevuje, je malinká, někdy tak zůstane a někdy se pomalu zvětšuje.<br />
To veliké oslňující světlo, jako tenkrát u T., jsem si vyvolat nikdy sama nedokázala, moje světýlka jsou spíše malá, někdy velikosti žárovky, ale to už je dost úspěch. Přesto mi stačí a vedou mě tmavými kouty života.<br />
Čas od času mě přepadne veliká chuť zavolat T. a říci: "Chtěla bych ještě jednou to krásné světlo."<br />
Vím, že to neudělám, protože teď už musím sama, bez berliček.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8Hj3aRYUqDLLZL3_BUSLDJbcyrUa0u24A3A0nREoEfZ1r5i3FxKz2pf4E0pBhlpr3hqHTmA0OOK6iUynUtbUo5fd_KXQUeIOgbyeQ3pAlossEIsHYVLHNzzGRlEhyphenhyphenusb586sdSmrPHhiT/s1600/Drahany.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8Hj3aRYUqDLLZL3_BUSLDJbcyrUa0u24A3A0nREoEfZ1r5i3FxKz2pf4E0pBhlpr3hqHTmA0OOK6iUynUtbUo5fd_KXQUeIOgbyeQ3pAlossEIsHYVLHNzzGRlEhyphenhyphenusb586sdSmrPHhiT/s640/Drahany.jpg" width="452" /></a></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com32tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-87932881665418355242017-05-15T17:47:00.003+02:002017-05-15T21:51:04.481+02:00Jak se máš?Zeleně.<br />
<a name='more'></a><br />
Barvou roku pro 2016 byla bleděmodrá obloha a růženín, prolnutí krátké chvíle, kdy se po větrné noci probouzí nový den.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxa5Br47bfF-n-SCCJmnbKKcmrt2GUQNUL08_pZNoIHzLh7GVhvMJVtFBqH4w8X133uppBgwpFe4zw9oReCuHfHjGqeseCRGrPcIylKvX6TsJFu5Ivt4M902HbCmNzTvgK0C92R_QJX-td/s1600/pantone_2016.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxa5Br47bfF-n-SCCJmnbKKcmrt2GUQNUL08_pZNoIHzLh7GVhvMJVtFBqH4w8X133uppBgwpFe4zw9oReCuHfHjGqeseCRGrPcIylKvX6TsJFu5Ivt4M902HbCmNzTvgK0C92R_QJX-td/s320/pantone_2016.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
Harmonie dvou zklidňujících barev, jimž příroda nechává čas i v podvečer, kdy se naopak den ukládá ke spánku. Jemné a něžné. <br />
Zato, když firma Pantone loňského prosince vyhlásila barvou roku 2017 svěží zelenou, to bylo jiné kafe.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCXkRyP8QVmYCe8yDsQxYLcSSV53LxpfsRfYyOcgmZtwZSZQavI-JY5y0oQJlT98Dty5Vg1ZkizRDE3VzbnRzjPpnd1EbzdrwE_IgbDb3_X8enbqVwc6ovQ31he0rZNQRN-Mongvcz4C-L/s1600/Greenery.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCXkRyP8QVmYCe8yDsQxYLcSSV53LxpfsRfYyOcgmZtwZSZQavI-JY5y0oQJlT98Dty5Vg1ZkizRDE3VzbnRzjPpnd1EbzdrwE_IgbDb3_X8enbqVwc6ovQ31he0rZNQRN-Mongvcz4C-L/s1600/Greenery.jpg" /></a></div>
<br />
<br />
Barva nových začátků, optimisticky tryskající odevšad, uvolňující nahromaděný stres, osvobozující svou volností.<br />
<br />
<br />
Kdybych byla srnka nebo zaječice, řekla bych mlsně, že je to barva šťavnatě křupající.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTVFXROOTZC2PZXgp6-YqC_4-laW6if_2MmQbel4TxbrTfsCF6eDzbA20h8MOz0Ud4Bdl-SYtbT3eF1VmsA4f6KGPPliIEAFtKS1cuuGEi5MrC9OCybescN0Vmn-4_JAk5c_V0FzguSDqC/s1600/IMG_4973.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTVFXROOTZC2PZXgp6-YqC_4-laW6if_2MmQbel4TxbrTfsCF6eDzbA20h8MOz0Ud4Bdl-SYtbT3eF1VmsA4f6KGPPliIEAFtKS1cuuGEi5MrC9OCybescN0Vmn-4_JAk5c_V0FzguSDqC/s400/IMG_4973.JPG" width="300" /></a></div>
<br />
<br />
Tentokrát jsem s dekoracemi neměla moc práce. Do zelena se to u nás ladí již nějakou dobu, mám tuhle čerstvou barvu ráda.<br />
<br />
<br />
Co mě však hodně překvapilo, jak se tohoto nápadu letos chytla Matka příroda.<br />
"Mami! Co to děláš?!<br />
Chápu, že po dlouhé a urputně se držící zimě, jsi byla už docela vyčerpaná a potřebovala jsi mohutnou vzpruhu, ale tahle exploze, to je nářez!"<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWYMlVr1R36IYVrj5czds13n5ssEzj70wKbcKTzAMqWyg-lY-frVA7OyyWSiH1x3kZ52iMFtLIPc3rU3JQmU3Wtz2aCIy_XuW-ynaqo-FgWK_h1rVi1CqaWkj__ga6EeTuItfkMM_QOZlO/s1600/IMG_4950.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWYMlVr1R36IYVrj5czds13n5ssEzj70wKbcKTzAMqWyg-lY-frVA7OyyWSiH1x3kZ52iMFtLIPc3rU3JQmU3Wtz2aCIy_XuW-ynaqo-FgWK_h1rVi1CqaWkj__ga6EeTuItfkMM_QOZlO/s400/IMG_4950.JPG" width="396" /></a></div>
<br />
<br />
Matička příroda to letos vzala hodně zgruntu. Šmahem to rozjela v lesích, na loukách, nezapomněla na řádný keříček a barevné kytičky musely hodně prosit, aby jim nechala alespoň jinobarevné kvítky a nesahala jim na tolik oblíbenou žlutou, bílou nebo červenou.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdwWNW0MR9J44w3pMEYVSkrwmFe-tVmGzFPd9v6JJsxmzKzzT6PFPIRbHUNyt3PWuXAq85ue8Ng1N8GoyD61dlTm8CjE254RHRX3ZYjyiKEx3Qd4EPdxAOLVHTifD1hAfD08Zk2kWdQHuI/s1600/les4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdwWNW0MR9J44w3pMEYVSkrwmFe-tVmGzFPd9v6JJsxmzKzzT6PFPIRbHUNyt3PWuXAq85ue8Ng1N8GoyD61dlTm8CjE254RHRX3ZYjyiKEx3Qd4EPdxAOLVHTifD1hAfD08Zk2kWdQHuI/s640/les4.jpg" width="456" /></a></div>
<br />
Tahle barva má ještě jednu skvělou vlastnost, táhne mě ven.<br />
<br />
<br />
Volá mě do lesa, k potoku: "Pojď, užívej si mě, dokud jsem v rozpuku, za chvíli mě sluníčko ztmaví a vysuší, ale teď, teď si užívej každou volnou chvilku, co máš.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGehDKzbOPrpu5jPq_5QLbI6laNoM_ROxs3tiMwceNecTM-YcNNSNWDD-PNILWbHWZ2zSg-mT_dqpH0QzTdzVS1UnDj0S77vSG5ZtLdOF8i8Pv6g1yet5z9QgqNYodbKPuu1a2mrXX1lHG/s1600/les1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGehDKzbOPrpu5jPq_5QLbI6laNoM_ROxs3tiMwceNecTM-YcNNSNWDD-PNILWbHWZ2zSg-mT_dqpH0QzTdzVS1UnDj0S77vSG5ZtLdOF8i8Pv6g1yet5z9QgqNYodbKPuu1a2mrXX1lHG/s400/les1.jpg" width="360" /></a></div>
<br />
<br />
Postavím ti zelený chrám, procházej se pod jeho klenbou, lehni si na záda a sleduj, jak se lístky překrývají a vytvářejí množství odstínů, které zachytíš jen teď. Dobře se dívej a zapamatuj si to, ať máš na co vzpomínat, až se v zimě zahalím do sněhu a stříbrné jinovatky."<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcFuyQR7TRkObCI7CpN6TJ2wrQzLSkdpTCSErPzo1Yx4DgnyZC4-TlhyoRDf2oQONqj4oFM2TrPn8QZquabu7s7O13md-5xLTFpjfkmvJ7RjnGrpkXjwIkYvHmegU3D_-VHjZJRFdIsEe/s1600/IMG_4939.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcFuyQR7TRkObCI7CpN6TJ2wrQzLSkdpTCSErPzo1Yx4DgnyZC4-TlhyoRDf2oQONqj4oFM2TrPn8QZquabu7s7O13md-5xLTFpjfkmvJ7RjnGrpkXjwIkYvHmegU3D_-VHjZJRFdIsEe/s640/IMG_4939.JPG" width="480" /></a></div>
<br />
Malíři, spěchejte, vezměte štětec, namíchejte si na paletě zelenou ve všech tónech a sluneční žlutou a prodchněte všechny tahy svého štětce láskou k přírodě. Namalujte obraz, který potěší smutného, nešťastného i zklamaného svou uzdravující silou šťastné zelené.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN4wCoOdqpopQTWMI3Kt6M9qcZmDZVobOk6GA6kToquQDzQSCVI7-Ksz91ogYOVd-FbRSxyMYpkWzpaTwK90tM1l4AnIu3EwfnwDmCLAnNL5ENbNei0rE0-G3gXmZspOh0UXLW5Fh0_3Jp/s1600/les2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN4wCoOdqpopQTWMI3Kt6M9qcZmDZVobOk6GA6kToquQDzQSCVI7-Ksz91ogYOVd-FbRSxyMYpkWzpaTwK90tM1l4AnIu3EwfnwDmCLAnNL5ENbNei0rE0-G3gXmZspOh0UXLW5Fh0_3Jp/s640/les2.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJ5iBPYXlQCKmfzpHwssV3JhF8-vv7ww1YP7uW_cyF3y0YQaJqujLNmpCzrFEkQoX-ZiUYqD_9QbJD1G8ELV-jvtF9GrPCMfGjFLPydLoPS0XlSCE3fxzceCfqxQCEHUntkRTbsOHwWw0H/s1600/les3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJ5iBPYXlQCKmfzpHwssV3JhF8-vv7ww1YP7uW_cyF3y0YQaJqujLNmpCzrFEkQoX-ZiUYqD_9QbJD1G8ELV-jvtF9GrPCMfGjFLPydLoPS0XlSCE3fxzceCfqxQCEHUntkRTbsOHwWw0H/s640/les3.jpg" width="496" /></a></div>
<br />
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-54267790057096372132017-05-10T15:45:00.001+02:002017-05-10T16:03:12.419+02:00Kolem Elby na plachetnici I.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
23.9. - 2.10.2016<br />
<a name='more'></a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhH2wWn99F89QTDcUsNxHTQdOd-o_b1wbu1fukfR8MUWXlatT4yuzT4xbCW6pIvppjij2RNqH6V1GcuTRtopo9sG1SF3QU2cl4YW1kCQoq86AVdOwSI__wiUF4MkDYJ6lUdeTtuZFSIexO-/s1600/Elba_PuntaAla.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhH2wWn99F89QTDcUsNxHTQdOd-o_b1wbu1fukfR8MUWXlatT4yuzT4xbCW6pIvppjij2RNqH6V1GcuTRtopo9sG1SF3QU2cl4YW1kCQoq86AVdOwSI__wiUF4MkDYJ6lUdeTtuZFSIexO-/s320/Elba_PuntaAla.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Rozhodnutí o plavbě kolem Elby jsem přijala s velkým nadšením. Průjezd malebným Toskánskem až do <a href="http://www.marinadipuntaala.com/" target="_blank">Mariny di Punta Ala</a>, byl už sám o sobě zážitkem. A když velící muži naší výpravy rozhodli, že uděláme zastávku ve Florencii, byla jsem radostí bez sebe.<br />
Víte co je pro muže námořníky zastávka ve Florencii? Najít na GPS nějaký velký obchoďák, kde prodávají italské mobilní karty s datovým tarifem, otočit se tam na 20 minut, naskočit do auta a jet dál.<br />
Jo!<br />
Takže, kdyby se mě někdo ptal na dojmy z Florencie, ano, mají tam COOP, který mi velikostí a uspořádáním nejvíc za všeho připomínal Albert v Pardubicích u nádraží. Akorát tam byly, na rozdíl od těch Pardubic, cedule v italštině.<br />
Maminko! Ty to z nebe vidíš a nic neříkáš. Tvá dcera se plahočí stovky kilometrů a místo do galerie Uffizzi, o které jsi mi tolik vyprávěla, jde do obchoďáku.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Kapitán, když viděl, jak hlubokou frustraci mi to způsobilo, mi sice slíbil, že to někdy napravíme, ale měl u toho takový neurčitý výraz v očích.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8EGoEWNr_F4ImHIu-Hz5Q3CeucsF16IhBWOcEjF_j_lYZv0788TO5fyscEWUiyhSGdoxMx-S7EUhvVavFFozEZdwmlEb2lt8YbWxaibYVmuL16iVAFrkd-7umWreZnlh1ytj1f6Fs5RyM/s1600/Elba_PuntaAla1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8EGoEWNr_F4ImHIu-Hz5Q3CeucsF16IhBWOcEjF_j_lYZv0788TO5fyscEWUiyhSGdoxMx-S7EUhvVavFFozEZdwmlEb2lt8YbWxaibYVmuL16iVAFrkd-7umWreZnlh1ytj1f6Fs5RyM/s640/Elba_PuntaAla1.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Podvečer v marině (c)Radek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgI_eTmkfNJMg89cbzAmCSS3hX6EkGluHiSkDrRLm3DXuZ9YqCvZky1q73sFk9kb0JT-puseJz3uIa8dQPRTIB3Te__vePmJgKGx1A0r6JVdtVgMs6oAqE-K4gwxvBneg70opdwrEBdcr0/s1600/Elba_PuntaAla2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgI_eTmkfNJMg89cbzAmCSS3hX6EkGluHiSkDrRLm3DXuZ9YqCvZky1q73sFk9kb0JT-puseJz3uIa8dQPRTIB3Te__vePmJgKGx1A0r6JVdtVgMs6oAqE-K4gwxvBneg70opdwrEBdcr0/s640/Elba_PuntaAla2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">...a ráno (c)Radek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
V Punta Ala jsem převzali loď s humorným názvem Dada II., ale když jsem se chtěli nalodit, byl na palubě mladík z charterovky, který nám oznámil, že je neopravitelně poškozený autopilot, ať si jdeme zpátky do kanceláře pro 200 euro slevy a oni mezitím s kolegou poskládají rozebraný kormidelní sloupek do původního stavu.<br />
Během přebírání lodi se zjistilo, že nechladí lednička, což se mi, jako kuchařce výpravy, zdálo daleko horší, než nějaký autopilot, na lodi, kde se 7 lidí jen třese, aby mohli kormidlovat.<br />
Čas běžel, sobota plynula, únava z dlouhé cesty se začala rozpouštět, všechny nás již svědily dlaně, k uchopení lan a klik, ale oprava se ke konci nechýlila.<br />
Specialista na ledničky byl rozložitý ctihodný muž, pro kterého čas přestal platit někdy v minulém století, své úkony s kleštěmi se velmi pečlivě promýšlel se zavřenýma očima a v některých momentech dumá nebo spí.<br />
Matýsek přísahal, že spí, byl se na něj dole v podpalubí podívat, my velcí jsem to shora tak dobře neviděli, ale jako optimisti jsme věřili, že přemýšlí...<br />
Při jednom chvatu v útrobách ledničky ulomil regulátor, takže musel odjet pro druhý, ale nefunkční ventilátor tím nespravil.<br />
Ten večer už to nedal, jakmile byla tma, zahlásil, že ráno zajede někam 50 km ke kamarádovi, co má obchod s náhradními díly na ledničky. Ale hned tak to nebude, protože v neděli ráno je kamarád v kostele, ale nemáme se bát, protahovat opravu nemůže, ve 14 hodn musí jít na svatbu, to si ujít nenechá.<br />
Šly na nás mrákoty.<br />
Ále co, já jsem ten typ, pro kterého dovolená začíná vyjetím z garáže, a v marině byla dobrá zmrzlina. Jak se později ukázalo, nejdražší z celé cesty, ale když to nevíš, tak ti chutná.<br />
Zázemí pro jachtaře tam měli jedno z nejlepších, jaké jsem zažila, perfektní sprchy a záchody, pračky, sušička, aktuální předpověď počasí. 5 bodů z pěti.<br />
<br />
Jako třešinka na dortu se v neděli dopoledne objevilo vadné čerpadlo vody v podpalubí, volali jsme zase servismana, který se na to podíval s typickým italským zápalem do práce a to dožralo Kapitána tak, že mohutným fukem profoukl hadici, vše naskočilo, na nic jsme nečekali, nastartovali motor a vyjeli konečně z mariny, vstříc modrým vlnám.<br />
<br />
Naším prvním cílem bylo nejsevernější městečko Elby, Cavo. V jeho okolí jsou široké písečné zálivy, schované před větrem. Je zde vidět, že důlní těžba přinášela svým majitelům v 19. století natolik tučné zisky, že kamenné vily v udržovaných stinných zahradách se tyčí, ve své kráse, hned vedle 2000 let starých pozůstatků letních sídel bohatých Římanů.<br />
Průvodce praví, že nejprominentnějším návštěvníkem Cava byl J.Garibaldi, o čemž svědčí nápis na mramorové desce "Zde Garibaldi několik hodin odpočíval". A následuje drzá úvaha, zda tento hrdina nesjednotil celou Itálii ve spánku, neboť podobnými cedulemi je poseta celá Itálie od Sicílie až po Milán.<br />
Sprchy, záchody, hospoda 4 body z pěti, jedeme dál. Bod dolů za vzdálenost sociálek od mariny, ale na to budeme narážet celou další cestu.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ70qa3O7SnTpE7loTx-TJRVI7OtxRyIbdlVO5MM9_Dr4rjxgYdVwxb8FV4vKk1Zx0O-K8SRbalzKu1QvHMqJyrSE4VbX9JcvBt7TLggRHEag4JEMs2-qDNxpeXETvewkNESdl6gU1NjCB/s1600/Elba_Cavo1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="298" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ70qa3O7SnTpE7loTx-TJRVI7OtxRyIbdlVO5MM9_Dr4rjxgYdVwxb8FV4vKk1Zx0O-K8SRbalzKu1QvHMqJyrSE4VbX9JcvBt7TLggRHEag4JEMs2-qDNxpeXETvewkNESdl6gU1NjCB/s320/Elba_Cavo1.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(c) Karel</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpXgRwvVMRNXtSaVQS0GcSm4QEkyKiZ0iZijrKfNyuJ3rpGHIrDsYLZA_6akU1rB4WRR_n4JrK7V_PWUnexZE4T5M5cWWHr2e2lSrsS9UFkrfl0w8ez2OGavWorS2W9AHyq6hRZYWQ1-YQ/s1600/Elba_Cavo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpXgRwvVMRNXtSaVQS0GcSm4QEkyKiZ0iZijrKfNyuJ3rpGHIrDsYLZA_6akU1rB4WRR_n4JrK7V_PWUnexZE4T5M5cWWHr2e2lSrsS9UFkrfl0w8ez2OGavWorS2W9AHyq6hRZYWQ1-YQ/s320/Elba_Cavo.jpg" width="314" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(c) Karel</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFtpxQMZsk7jsOpcjZBsYruk9-75KHW7PlxglJF0YAs3erHgsty8EHqbBJzXBOTXHHeAKD9mA30CeNxxTQ8uaPGakVTm7H2bmlcEzEbY16vo6VLE-07tFGz74qyJB_awE_dkAgLkp8GhC/s1600/Elba_CavolaGrace.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFtpxQMZsk7jsOpcjZBsYruk9-75KHW7PlxglJF0YAs3erHgsty8EHqbBJzXBOTXHHeAKD9mA30CeNxxTQ8uaPGakVTm7H2bmlcEzEbY16vo6VLE-07tFGz74qyJB_awE_dkAgLkp8GhC/s640/Elba_CavolaGrace.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ráno při odjezdu potkáváme krajany na české lodi <a href="https://www.lagrace.cz/" target="_blank">La Grace</a> (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Kolem dalšího městečka, Rio Marina jsem jen projeli, na břehu bylo vidět spoustu dodávek místních obchodníků, asi trh, nechtělo se nám do té vřavy. </div>
Kdyby bylo více času, určitě by stálo za prohlídku zdejší muzeum minerálů a prohlídka povrchových dolů. Dalo by se říci, že Rio Marina je hlavním městem hornictví na Elbě. Protože je trochu stranou turistického ruchu na ostrově, dá se zde prožít pěkná dovolená spojená s toulkami po okolí a objevováním klidných a tichých písečných pláží. Těžba rud naladila celé město do červena, kdy i stavební písek obsahoval tolik pyritu, že z dálky vypadají všechny stavby, i kamenné domy, jako z pálených cihel. Dokladem je i strážní věž z roku 1534 a později přistavěná věž s hodinami. S těžbou železné rudy a bezohledným drancováním přírodních krás, se zde skončilo neuvěřitelně pozdě, až v roce 1982.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLE9olqwezCUkKxxMiXMubLfbTNSIfQ9l0zNr7PYoQTsHQyY0fbLXLZKdZ5znRlwD8GNE_eI2Jnh85MXXeKQClaOn5VDkaD3pZIGFDyXyjxeXWld3nivR0odblo5RKIJtvJecAOVR1gd8O/s1600/Elba_RioMarina.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLE9olqwezCUkKxxMiXMubLfbTNSIfQ9l0zNr7PYoQTsHQyY0fbLXLZKdZ5znRlwD8GNE_eI2Jnh85MXXeKQClaOn5VDkaD3pZIGFDyXyjxeXWld3nivR0odblo5RKIJtvJecAOVR1gd8O/s640/Elba_RioMarina.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Někdejší existence těžebního průmyslu je patrná na každém kroku (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-yNKQQgM33ngrxKadKKO-zZZSGJHKSMAvvl8vxx912U-Fpjlcwz5U57oa2Gc03oMFFKYb2i5e7T3eUY2IzsYt0Zd4XVSFHpkIbTV14PlmA3s5zPP8FqcNUz4kAQIyQ6z14fcqnNAQ7gNL/s1600/Elba_RioMarina2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-yNKQQgM33ngrxKadKKO-zZZSGJHKSMAvvl8vxx912U-Fpjlcwz5U57oa2Gc03oMFFKYb2i5e7T3eUY2IzsYt0Zd4XVSFHpkIbTV14PlmA3s5zPP8FqcNUz4kAQIyQ6z14fcqnNAQ7gNL/s640/Elba_RioMarina2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Strážní věž (zcela vlevo) a věž s hodinami (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Ani my jsem neodolali a udělali si příjemnou přestávku na koupání v jedné opuštěné zátoce.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAK-p-KZCI4dZRlPlpvzqmXEdPDXZYWa0k086CkQzpU-uKnsexe1xnTButRXmgvKnVG86Tz6jQt9u7dJTt1GgD_PUGwfAIb7XJVy3jy8TfiQXGYrGOoySa7S4cg6ycAGrPfrFcFqZuLF4l/s1600/Elba_Cavo2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAK-p-KZCI4dZRlPlpvzqmXEdPDXZYWa0k086CkQzpU-uKnsexe1xnTButRXmgvKnVG86Tz6jQt9u7dJTt1GgD_PUGwfAIb7XJVy3jy8TfiQXGYrGOoySa7S4cg6ycAGrPfrFcFqZuLF4l/s640/Elba_Cavo2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9GiN3_QoyA8iKZo1V18nKkoux5P6sHDmC5qryJpo7Ou-tQjy03XhIckpeSDGZL2COJ0HExVWoPriyX1jR-0_LYH9Ii4OQqR4ZuIdYEVGNx1D42CwBQSGX4PE-rcQIybiTy1YqzYWmbG3y/s1600/Elba_RioMarina3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9GiN3_QoyA8iKZo1V18nKkoux5P6sHDmC5qryJpo7Ou-tQjy03XhIckpeSDGZL2COJ0HExVWoPriyX1jR-0_LYH9Ii4OQqR4ZuIdYEVGNx1D42CwBQSGX4PE-rcQIybiTy1YqzYWmbG3y/s640/Elba_RioMarina3.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRw7yAXb5btGnKyLzoiQjJZpSgLCI6myqBTI0d5952a6euunSjzjndIi19UbyaXYF2jjVsRr3bH3C1gE26xmAy-rcJHh7p4g_D_EIwOvwr2nAcTPpS8PLPTYQJ1mFfmGN60vbrpn5j8NLQ/s1600/Elba_RioMarina4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRw7yAXb5btGnKyLzoiQjJZpSgLCI6myqBTI0d5952a6euunSjzjndIi19UbyaXYF2jjVsRr3bH3C1gE26xmAy-rcJHh7p4g_D_EIwOvwr2nAcTPpS8PLPTYQJ1mFfmGN60vbrpn5j8NLQ/s640/Elba_RioMarina4.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Pondělí končíme ve velmi pohostinném Porto Azzurro.<br />
Tedy, ono to s tím "Porto Azzurro" nebylo vždycky tak, jako dnes. Ještě na konci 2. světové války se místo jmenovalo Porto Langone a bylo po celé Itálii známé svojí věznicí. Jet na dovolenou do Porto Langone bylo synonymum pro pobyt v chládku. Z takového místa udělat středisko cestovního ruchu, je hodně těžké. Nezbylo, než dát městu novou identitu a zrodilo se Porto Azzurro. <br />
<br />
Na přístavních městečkách se mi nejvíc líbí, že přístav je často jako náměstí lemované obchůdky, kavárnami a zelení. Připlujete na lodi a jste v centru. Z mola je pár kroků na radnici, do restaurací a hospůdek. <br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWvHeVH_vJ07UaJZGAOHsAbXg6WOv21_bkR0NKIEO4KLRsr96WGQ9AT9rhIn-gZ4O-sGsS6m9kiLv6hPvTtL5onexwPNrnvfwX4YIbrxSkZW_QkGN18s_T2dwF_0myTnWEszDiqViayttO/s1600/Elba_PortoAzzuro6.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWvHeVH_vJ07UaJZGAOHsAbXg6WOv21_bkR0NKIEO4KLRsr96WGQ9AT9rhIn-gZ4O-sGsS6m9kiLv6hPvTtL5onexwPNrnvfwX4YIbrxSkZW_QkGN18s_T2dwF_0myTnWEszDiqViayttO/s320/Elba_PortoAzzuro6.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tu krásnou dlažbu si musíme vyfotit (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Tu radnici zmiňuji úmyslně, protože poplatek za pobyt se platil právě tam. Pokud jsem někdy měla doma pocit, že jsem zasypaná lejstry, patnáctiminutová návštěva městské kanceláře mě hodně rychle vyvedla z omylu. Už jste někdy viděli šanony s hřbety širokými 25 cm a více? Místnost od podlahy ke stropu plná takových těžkotonážních zásobáren předpisů, smluv, účtů a oznámení mi vzala dech nadlouho.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBcgoagiLUKsXumzHdtqOmcPgOg_sMOxdql-CXORE1EjdL091BOy1Vr_Irlezy03LGjLQAtm22IL60YNxmtkvPCTMr2poDdkcDZxLny6UpopQcshwtIbZ5uhe0Drn21zROFlAAnUIBeedP/s1600/Elba_PortoAzzuro7.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBcgoagiLUKsXumzHdtqOmcPgOg_sMOxdql-CXORE1EjdL091BOy1Vr_Irlezy03LGjLQAtm22IL60YNxmtkvPCTMr2poDdkcDZxLny6UpopQcshwtIbZ5uhe0Drn21zROFlAAnUIBeedP/s640/Elba_PortoAzzuro7.jpg" width="578" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Takhle ani není vidět, že hned vzadu za radnicí je svislé kaktusové pole. Viz foto níže.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLauJU7LALPb2A66Yh5CUhK8OiUhD-bZB5zm22iZbQG9lC_EsaVwDauoL4wXqo54c51Sw9DJWTssZwNwcpUeV7FbtW6YjvIWljqCP84DRcgzBosgr4bSiJ5mQpBENvIJMulvTgCHfBOAy5/s1600/Elba_PortoAzzuro5.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLauJU7LALPb2A66Yh5CUhK8OiUhD-bZB5zm22iZbQG9lC_EsaVwDauoL4wXqo54c51Sw9DJWTssZwNwcpUeV7FbtW6YjvIWljqCP84DRcgzBosgr4bSiJ5mQpBENvIJMulvTgCHfBOAy5/s320/Elba_PortoAzzuro5.jpg" width="295" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Radniční schodiště a pohled, který turisté nevidí (c) Karel</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSh5dGA8E6R7sseI5wHJJRGmDirXKIiTUAcFxRRA6dkNsgFdvGtFkKlJ8OPxhE-b_u6KcTbTMgTeu4hsaPvfvaY-wz0YOpwsDK_4503PnxtUOS97S3cNZOTUFAWua98k2BpaQ7k-2-p90l/s1600/Elba_PortoAzzuro3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSh5dGA8E6R7sseI5wHJJRGmDirXKIiTUAcFxRRA6dkNsgFdvGtFkKlJ8OPxhE-b_u6KcTbTMgTeu4hsaPvfvaY-wz0YOpwsDK_4503PnxtUOS97S3cNZOTUFAWua98k2BpaQ7k-2-p90l/s320/Elba_PortoAzzuro3.jpg" width="293" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zde každý pochopí, proč není možné vlevo dole něco nalézt<br />
(c) Karel</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNDnXgwk5_l_5NRwJaYKZ7uv7IASh7VdxXm1XdPx9rKf85oQ2VwvYUssIwHTPlyaTlAQrZz_1koK0PKDNeJ9nONmoklCbYrxAYY_xtiJ99G3GEqNljn25BrE8hfDYT5FU4gxPtN3PsfdEd/s1600/Elba_PortoAzzuro4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNDnXgwk5_l_5NRwJaYKZ7uv7IASh7VdxXm1XdPx9rKf85oQ2VwvYUssIwHTPlyaTlAQrZz_1koK0PKDNeJ9nONmoklCbYrxAYY_xtiJ99G3GEqNljn25BrE8hfDYT5FU4gxPtN3PsfdEd/s320/Elba_PortoAzzuro4.jpg" width="277" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Detail vlevo dole (c) Karel</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Městečko přátelské, ale toalety a sprchy s otvírací dobou 7-9 a 15-19 hod moc praktické nebyly. Sice jsme od nich dostali klíč, ale ten fungoval jen v ony otvírací hodiny, když to tam hlídal k tomu určený chlapík. Vtipné a neotřelé. 3 body z pěti. <br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLISdPX13nvs_Cgih2d10VfEGogcgUcB-9LYWi3FPAxpIo3RN_G3Xq0SJDVtloMDPjjM2itsQsgFoEhj4Otb0Pd778B6ocMDJaS5rOuVBR3LrOXGIw4ftqgVxRxTlvx5qwvOsZakME_77E/s1600/Elba_PortoAzzuro2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLISdPX13nvs_Cgih2d10VfEGogcgUcB-9LYWi3FPAxpIo3RN_G3Xq0SJDVtloMDPjjM2itsQsgFoEhj4Otb0Pd778B6ocMDJaS5rOuVBR3LrOXGIw4ftqgVxRxTlvx5qwvOsZakME_77E/s640/Elba_PortoAzzuro2.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled z lodi (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjluR9p10Xcv6-Njws2hgk489O1ZXZ_-tm0q8tOrSg_IpO5w0P8Z4DY-RalB4-0A4F1MNy92CER9PUCQHYX4w9lPm7aNwccKZTGEjss8_cqSeQFQU4snMRdKXn24Q6vvO1RkYglIvXQaL_5/s1600/Elba_PortoAzzuro1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjluR9p10Xcv6-Njws2hgk489O1ZXZ_-tm0q8tOrSg_IpO5w0P8Z4DY-RalB4-0A4F1MNy92CER9PUCQHYX4w9lPm7aNwccKZTGEjss8_cqSeQFQU4snMRdKXn24Q6vvO1RkYglIvXQaL_5/s640/Elba_PortoAzzuro1.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled z mola na druhou stranu (c) Radek</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-28245848270614290352017-04-21T15:18:00.002+02:002017-04-21T15:18:13.467+02:00Nejlepší kafeVzpomínka bez pointy.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Zcela zřetelně se pamatuji na "první kafe". Divím se, že jsem po tomto zážitku na kávu definitivně nezanevřela.<br />
Ale asi tady zafungoval podobný mechanismus jako u prvního sexu.<br />
U nás doma se pil spíše čaj, takže své kávové zážitky jsem si budovala až po odchodu z domu.<br />
Pomalu, ale jistě se z přípravy kávy stával rituál. Chvilka pro sebe, horká, voňavá dobrota, na chvilku útěk jinam.<br />
<br />
Vybavuje se mi pohoda začátku 90.let, kdy jsem se učila ke zkouškám, byla jsem doma s podezřením na salmonelózu (nic vám není a máte karanténu) a ty chvilky s kávou v tichém prázdném domě, byly pro mě, věčně ulítanou nestíhačku, jako balzám.<br />
Cítím tu vůni a sluneční paprsky přes záclonu, pohodové dopoledne, nikdo neruší, jsem tu jen já, celý den přede mnou, co si s ním udělám, takový bude.<br />
<br />
Pár let skok a jsem jinde.<br />
A asi budu muset začít zeširoka. Já si totiž za život moc cestování neužila. Předchozí manžel pracoval po montážích, pořád někde a vždy říkal, že je pro něj nejlepší dovolená v zahradě, za stodolou.<br />
Tak jo, vzala jsem to, jak to bylo a moc to neřešila. Užívala jsem si toho mála, když jsme někdy s dcerou mohly jet za ním třeba do Německa, Rakouska nebo do Valašského Meziříčí.<br />
Pak jsem ale poznala Kapitána, což je cestovatel tělem i duší a přesně jsme si kápli do noty. To jsem tenkrát ještě netušila, že mu stačí naznačit, že bych chtěla tam, či onde a on obratem dodá itinerář a můžeme vyrazit. A ten itinerář je akorát tak lehce naznačený, aby to nebyla klasická "dovolená", ale trochu i dobrodružství, ve stylu: "Vyjedeme trochu z trasy, tady je moc hezky. A dál to vezmeme po čichu, však se ztratit nemůžeme."<br />
<br />
Naše první větší cesta vedla za focením do Istrie.<br />
Kdo tím směrem jezdíte, jistě to znáte, že v jednom momentu můžete jet na jih, směr Pula, kam jsme měli namířeno a nebo zahnout na západ a dojet do Itálie, do Terstu. Malé zaváhání na jednom kruháči a Terst byl náš. Nedojeli jsme až do města, to až jindy, ale zastavili jsme na benzínce, abychom se protáhli, nasáli italský vzduch a otočili se zpět na Pulu.<br />
Co by to bylo za zastávku bez kávy.<br />
<br />
Moje první italské ristretto! Nezapomenutelné. Nejdřív příšerné, pak lepší, nejlepší, a než jsem ho <br />
dopila, věděla jsem, že tohle je láska na celý život. K tomu s mužem, ze kterého se mi podlamují kolena ještě i dnes...<br />
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYF_WEEli5_zVGE7j7y_rS35GpWM-vMvEXm0C_NBDPDHZ6D0-U5_O_rFz-8brLgI_MbF_N_9kqlShWW_EHq2VH0-PXra2Q5eCQMg_9AlPGQDDEl8iDQw40Nz6ScDvTQYEXcvZR2FKY0G33/s1600/Pula+363.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="199" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYF_WEEli5_zVGE7j7y_rS35GpWM-vMvEXm0C_NBDPDHZ6D0-U5_O_rFz-8brLgI_MbF_N_9kqlShWW_EHq2VH0-PXra2Q5eCQMg_9AlPGQDDEl8iDQw40Nz6ScDvTQYEXcvZR2FKY0G33/s320/Pula+363.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com39tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-1461192282926061462016-09-03T12:22:00.002+02:002016-09-03T19:59:04.315+02:00Bylo to moc hezké,ale stačilo.<br />
<a name='more'></a><br />
Začátkem listopadu už byli z malých válečků pěkní zbojníci a situace se rapidně otočila. Lumpové lítali po obýváku a Kimba se před nimi schovávala v porodní bedně, aby si alespoň chvilku odpočinula. Stále se je snažila držet v čistotě a vždycky to byl trochu závod uklízecích čet,<br />
zda bude u loužičky první Kimba nebo já s ubrouskem.<br />
Začali jsme si užívat procházek v naší poklidné ulici, Kimba na vodítku a její děti zakousnuté do vodítkové šňůry. Klasické jesle.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLmzudv9aR9Jly71cgLrJ96lY53edPao5uFuSb_WY-4K5Kbh9JU57q_b_dCVvDDprpRTZZ-4GWvqsdt0T1tDl9oO4J2Gk5ji_xThnhxaV2Mmj54uVrxwHK4IMjhQ1HjbNjywx-LrWwRYf0/s1600/Stenata8.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="205" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLmzudv9aR9Jly71cgLrJ96lY53edPao5uFuSb_WY-4K5Kbh9JU57q_b_dCVvDDprpRTZZ-4GWvqsdt0T1tDl9oO4J2Gk5ji_xThnhxaV2Mmj54uVrxwHK4IMjhQ1HjbNjywx-LrWwRYf0/s320/Stenata8.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Celá naše suita byla vždy atrakce pro sousedy a jejich děti, každý si chce poňuňat štěňátko, to je jasné!<br />
Naše konverzace teď začaly být poněkud monotématické:"Nechcete štěně?"<br />
A nejčastější odpověď?<br />
"Hahaha, to tedy nechceme."<br />
Tak nic, však ono to nějak dopadne.<br />
Nejlepší bylo, jak jsem měla čisto pod kuchyňskou linkou. Tam, kde mi obvykle dá úklid tolik práce, najednou nebylo ani smítko. Vždycky, když některé psí děcko ukořistilo hračku nebo jiný zajímavý předmět, pod linkou se o něj bojovalo s ostatními sourozenci.<br />
Matýsek si oblíbil divokého prvorozeného, kterého si i přes zákaz pojmenoval na Johnnyho.<br />
Nejtmavěji zbarvená fenečka byla veselá bystrá potměšilka a většinou to byla ona, kdo inicioval všechny sourozenecké bitky a skrumáže.<br />
Poslední narozený chlapíček byl od začátku nejchchundelatější, pomalý, rozvážný plyšáček. Postupem času jsme mu začali říkat Chlupáček a fenečce Holčička.<br />
Hlavně žádná jména, že jo!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ-2TpjiwqjkOe9i2lpkmJBGx7oacR0E_AEiTnBuOpeoqLPkUR34Gv788pEUCfeRsgJgav3g40wQxiJ6e51bS82nl7ItmdTvyQtY4d4CIrcGaMp5jr60YoHmKRX89ry4pzPywlPIWTLXbH/s1600/Stenata10.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ-2TpjiwqjkOe9i2lpkmJBGx7oacR0E_AEiTnBuOpeoqLPkUR34Gv788pEUCfeRsgJgav3g40wQxiJ6e51bS82nl7ItmdTvyQtY4d4CIrcGaMp5jr60YoHmKRX89ry4pzPywlPIWTLXbH/s320/Stenata10.JPG" width="257" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Nahoře Holčička, vpravo Chlupáček, dole Johnny</span></div>
<br />
<br />
V polovině listopadu jsme si zašli s pejsky na první očkování a pomalu se začínala tlačit do popředí otázka kam s nimi, ovšem tentokrát už vážně.<br />
Uměli se vydrápat na sedačku, tím, že zvládli schody, obsadili i první patro a jejich ostrým zoubečkům odolalo málo co. Začal stejný režim, jako když byl Mates batole:<br />
Co je cenné, nesmí být v dosahu! <br />
Alex se poptávala u nich v nemocnici, já jsem rozhazovala sítě v místech svého pracovního působení, každý jsme dělali, v rámci svých možností, nějaké kroky, ale vycházelo to trochu do ztracena.<br />
Druhá polovina listopadu - zoufalý čin - sedla jsem k počítači a začala koncipovat inzerát asi na Bazoši. Hlavou mi běželo, že přece nedám svoje dětičky nějakému cizímu zlému kšeftmanovi, protože (dle mé logiky) by si nikdo jiný pro psa zadarmo přece nemohl přijet... ale co, podám to... spadlo mi spojení.<br />
Ach jo, tak jsem to napsala znovu a ..... počítač se mi vypnul. Najednou, z ničeho nic!<br />
Jasné znamení, že to nemám dělat.<br />
Žádný inzerát, nějak to dopadne.<br />
Vtom volá Alex, jestli jí mohu poslat nějaké fotky pejsků, že jedna kolegyně by MOŽNÁ měla zájem. Fotky posílám, ale žádám o výměnu údajů, co je to za paní.<br />
Prý když jí Alex vyprávěla o štěňatech, jak je tam mezi nimi jeden malinký a trošku i odstrkovaný, tak právě na toto reagovala se slovy: "Jé, ten je jako já, toho bych si vzala." Paní dala fotku s pejsky nějaké své známé senzibilce, aby se koukla, který pejsek by se k nim do rodiny hodil a ukázala právě na Chlupáčka.<br />
Bylo to zpečetěno.<br />
Chlupáček jel do Pardubic, tam se z něj stal Messi a já přes Alex občas dostávám fotky, jak Messi peče cukroví, jak spinká v peřinkách nebo hajá mezi klubíčky. <br />
Zkrátka mazlíček.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0DNL-_DHmkSovdtX9SO1LijtQrUGBLspoUfEP52sLZU6Lxuu_gCJf_SrHLm6dZOh1mqPae-NZcPlg8Wh-wJVLdfsk2yL5PyugDqbn9gy734DE6BllHcohRduUFM4-KQ3-fNrYjDcWeZen/s1600/Stenata9.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0DNL-_DHmkSovdtX9SO1LijtQrUGBLspoUfEP52sLZU6Lxuu_gCJf_SrHLm6dZOh1mqPae-NZcPlg8Wh-wJVLdfsk2yL5PyugDqbn9gy734DE6BllHcohRduUFM4-KQ3-fNrYjDcWeZen/s320/Stenata9.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Chlupáček jede do Pardubic</span></div>
<br />
Mezitím u nás doma pilně chodíme na procházky a sousedy, kteří nevypadají rezolutně protipsovsky, stále trochu popichujeme, že vlastně moc chtějí štěně, jen o tom možná ještě neví.<br />
Vhodnými adepty se nám zdají noví sousedi, kteří v naší uličce bydlí chvilku, pěkně po vesnicku se začínají zabydlovat a pes jim vyloženě chybí.<br />
Pán se tváří vstřícně, dokonce si jde naše batolata pohladit a při řeči se zeptá, zda je některé z nich fenka.<br />
"No jansněěě!"<br />
Příští procházku časujeme tak, aby byla velká pravděpodobnost se zase potkat. Opět nezávazný hovor, paní domu je někde pryč, tak až se vrátí, proběhne porada, s výsledkem budeme seznámeni.<br />
Skok v čase do začátku prosince.<br />
JO!<br />
Vyšlo to, fenečka bude mít domov u nás v ulici u bezva lidí! Až později, při předávání Holčičky se dozvídáme, že paní byla na nějakém motivačním víkendu a jako poslední věc, před odjezdem domů si měli účastníci v duchu něco moc přát. A aniž bychom to někdo z nás tušil, zatímco ona si někde daleko přeje psa, její manžel to s námi už docela na vážno domlouvá... no, není to malý zázrak?<br />
Fenečka dostala jméno Arya, jako jedna známá princezna a je v rodině, kde bych chtěla žít také, kdybych neměla tu svou :).<br />
<br />
Blíží se pomalu Vánoce a vypadá to, že Johnny mám zůstane doma. Chodíme na procházky už jen my lidi a psí matka se synem, Matýsek se těší, že bude mít svého pejska. Mě to ovšem netěší, vím, že je jeho zájem povrchní, že je to jen chvilkové "okouzlení" roztomilým mládětem a o velkého psa už by zájem neměl.<br />
Pořád věřím, že to dopadne, jak má.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMDa9o0MZqMxhzpUVvEmtBaQluOK1Rjz20JclAJ3QqvMtwYG6LBymdRJiqmoabMWPgjGoFiSsy2lqAgqvwJ17srVPAws_yV55IA9w2WiUHtpiKDNul9DaM6I2JqrlekfHY8fdkrdTx0xeu/s1600/Stenata11.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMDa9o0MZqMxhzpUVvEmtBaQluOK1Rjz20JclAJ3QqvMtwYG6LBymdRJiqmoabMWPgjGoFiSsy2lqAgqvwJ17srVPAws_yV55IA9w2WiUHtpiKDNul9DaM6I2JqrlekfHY8fdkrdTx0xeu/s320/Stenata11.JPG" width="245" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Poslední fotka s Johnnym</span></div>
<br />
Tři dny před Štědrým dnem se jedeme do Bystřice podívat na živý Betlém a posedět s přáteli u punče. Johnnyho bereme sebou, jen tak, ať se koukne na malého Ježíška.<br />
Jak si tak popíjíme punč, přijde k nám paní a prý co to máme za hezkého pejska... no nebudu to natahovat, slovo dalo slovo a kolem nás byly najednou tři děti, co patřily k té paní a Johnny šel z náruče do náruče.<br />
Pak jsme se s paní rozloučili, akce skončila, ovšem paní mrká, pohazuje hlavou za roh a dochází k maximálně utajené výměně telefonních čísel, že prý se poradí s manželem a<br />
dá nám vědět, do pejska se zakoukala na první pohled a děti už dlouho psa chtějí. Kdy je lepší čas na takový dárek, než teď na Vánoce.<br />
Že také, jako my, nebyli z Bystřice a jsou na Betlému jen proto, že jeli okolo, to nebudu ani zdůrazňovat, ale pobavila mě ta nepřetržená řada náhod.<br />
23.12. veze Kapitán Johnnyho tajně do nového domova a 24. přichází SMS, jaké bylo pod stromečkem nadšení, které v podstatě neutichlo dodnes. Z Johnnyho je Dafi a má se v domku se zahradou a třemi kamarády moc fajn. Zrovna tento týden jsem dostala foto (ak jinak, než z postele), které dokazuje, že Dafík vypadá i po roce úplně stejně jako jeho sourozenci.<br />
Všichni jsou takoví hodně kudrnatí, někteří mají blány mezi prsty (dědictví po babičce, které byla zplozena portugalským vodním psem). Jsou temperamentní (Messi - Chlupáček trochu méně), veselí, krásně se učí povely a pohyb dělá jim radost.<br />
A jedno tajemství nakonec: Kimba už má deset let, takže až se jednou odebere do psího nebe, máme naději, že dostaneme štěňátko, jehož maminkou bude princezna Arya. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzirt7OV9N_i7sia9N2fDz_CE38gFAvzPAHCjbAg3NNR_7-bB_xZyQeiLNzmkLFcmAzd4g480h5MLXi9ywcFn8l8tAM1FcXoUV6bYRfJ2Q8gkFpvcpoDtTFLezJecKYjOGJDlWePDPn-X5/s1600/Stenata12.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzirt7OV9N_i7sia9N2fDz_CE38gFAvzPAHCjbAg3NNR_7-bB_xZyQeiLNzmkLFcmAzd4g480h5MLXi9ywcFn8l8tAM1FcXoUV6bYRfJ2Q8gkFpvcpoDtTFLezJecKYjOGJDlWePDPn-X5/s320/Stenata12.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Honička s Aryou docela nedávno</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjp_3hpEtRIh9KpPVME1L6b03INmyvmtjedqA9TKMZTuOfnwE7YcnTOCywjsCOYXJeYEL09-23BuiDpOY0b238IOmhv-R11m9wD-9VvpG0QNgDunuVlAfWsiNDPzwApmdoRrcCsbmqpK8eT/s1600/uprava1610.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjp_3hpEtRIh9KpPVME1L6b03INmyvmtjedqA9TKMZTuOfnwE7YcnTOCywjsCOYXJeYEL09-23BuiDpOY0b238IOmhv-R11m9wD-9VvpG0QNgDunuVlAfWsiNDPzwApmdoRrcCsbmqpK8eT/s320/uprava1610.jpg" width="292" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Takhle dopadla porodní bedna </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Skok v čase - letošní prázdniny - Kimba slavila 10 let.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghdT6Wxf1EJ1UwJ1o-GRdVKOGdu1pB2OvTjUbiL1ZAuuxWXFMSQ7jRBQLHRl51L_hcDLmAAwSz51prxbW899tfmRlvBpIOI8SWG-4XNfY3N46Fc0dqOza8KspVhyphenhyphenD-OaXfesWS_cJ4P-Kh/s1600/Stenata13.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghdT6Wxf1EJ1UwJ1o-GRdVKOGdu1pB2OvTjUbiL1ZAuuxWXFMSQ7jRBQLHRl51L_hcDLmAAwSz51prxbW899tfmRlvBpIOI8SWG-4XNfY3N46Fc0dqOza8KspVhyphenhyphenD-OaXfesWS_cJ4P-Kh/s320/Stenata13.JPG" width="298" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;">Zvířátka odpočívají po pařbě</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: xx-small;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com14tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-81313217527692410152016-08-23T13:37:00.000+02:002016-08-23T13:37:00.638+02:00První štěně jde z domuPředposlední zářijový týden.<br />
<br />
<a name='more'></a>Kimbičku jsme si hýčkali a občas jsme se jí i trochu smáli, jak ke konci březosti už ztěžka vyskakovala na pohovku a slézala z ní nadvakrát.<br />
<br />
Ten den byla Kimba podivně neklidná. K večeru už nervózně popocházela obývákem a bylo jasné, že musíme honem vystlat porodní bednu a čekat, jak si ten náš pejsek poradí.<br />
První štěňátko přišlo na svět asi v osm večer a postupně, asi po hodině, se narodila ještě další tři. Kimba si vše obstarala sama, já jsem jí jen trochu pomohla natrhnout porodní obaly a podvázat pupeční šňůrčičky štěňátek.<br />
Moje podvázání vydrželo asi tak 3 minuty, bo jak jim Kimba začala lízat bříško, slízla i tu vázací bavlnku. Takže moje pomoc byla na nic, ale já jsem měla alespoň trochu dobrého pocitu, že pomáhám a nenechávám v tom svou kámošku samotnou. Tedy, nejen já, byli jsme u ní celá rodina, to je jasné.<br />
Kolem půlnoci jsme zhodnotili akci za zvládnutou, srovnali jsme 4 hnědé válečky mamince k cecíkům a šlo se spát.<br />
Ráno jsem se probudila s hrůzou, jak jsem mohla být tak nezodpovědná a nechat v obýváku Kimbu v noci samotnou. Co všechno se mohlo stát... vyskočila jsem z postele a honem za štěňátky, ale vše bylo OK, psí sekce spala, ani nedutala.<br />
<br />
Kimba byla vyčerpaná, ale koukala na nás takovým novým pohledem spokojené maminky, chvilkami mě to hodně dojímalo. 3 pejsci a jedna fenečka.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRGc0oELnm1VL132rBB5a70-XDxoS_wg4n-nIIj4EKM-WEo5jjURn9CD7gkUQTfYqVZSXpwQqNX9hUVlCxfUVnJGVqQi6A-DDKwi1eKtJgKf5IbSyhYHaDf8O2YHez0TO7SvU0bbhvzxlE/s1600/Stenata1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="271" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRGc0oELnm1VL132rBB5a70-XDxoS_wg4n-nIIj4EKM-WEo5jjURn9CD7gkUQTfYqVZSXpwQqNX9hUVlCxfUVnJGVqQi6A-DDKwi1eKtJgKf5IbSyhYHaDf8O2YHez0TO7SvU0bbhvzxlE/s320/Stenata1.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivnygWqsMp5td35VXNFef2LYjYvlcoVzrHf_QUOXetgAy9k08p7mOcjQr746hGV1ln0bgx56njo-Vc7slTpzOAVu7mDlyUdN1CRh_ENY7yavch2Ze5F8VMuZnwC9BfxDxwOMRwaqXH_fW9/s1600/Stenata2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivnygWqsMp5td35VXNFef2LYjYvlcoVzrHf_QUOXetgAy9k08p7mOcjQr746hGV1ln0bgx56njo-Vc7slTpzOAVu7mDlyUdN1CRh_ENY7yavch2Ze5F8VMuZnwC9BfxDxwOMRwaqXH_fW9/s320/Stenata2.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKHbbft2JppJut_mL0Q3YacGVWfggmAVr-7Yr-DTn6Q8Uy4Mmk0xihB3O8ADRFtLWgI4tKUQJFpg6d-gRMyu60FogA8aeiK13vgSfOjT1z0pUm7upN8KDYDKci0el6nCqhIPnLxD7eVe1B/s1600/Stenata3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKHbbft2JppJut_mL0Q3YacGVWfggmAVr-7Yr-DTn6Q8Uy4Mmk0xihB3O8ADRFtLWgI4tKUQJFpg6d-gRMyu60FogA8aeiK13vgSfOjT1z0pUm7upN8KDYDKci0el6nCqhIPnLxD7eVe1B/s320/Stenata3.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Mrňousci rostli cvalem, však jak by ne, vždyť vycucávali maminku prakticky v jednom kuse.<br />
Venčící procházky se smrskly na technologické minimum, poklusem ven a honem zpět do bedny a nejlépe mít bednu neustále na dohled. Všechny mamky jsme stejné!<br />
O hygienu štěňátek se Kimba starala vzorně, já jsem jen vyměňovala jedno denně jednorázové rozkládací pleny. <br />
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUfoIdy_JffSGj_i4Gg8gRQ6598hzRQNHS90qP8DUZfkfE4k53sYq27uIHe-kmHgIwP-SYpPFHvdnapN6QG9FhS0LWL-wA6ncOwM2HVXS0rXYoGmi3cFVXulnh1YQlkn4SsLPtpwnGVnNU/s1600/Stenata4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="177" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUfoIdy_JffSGj_i4Gg8gRQ6598hzRQNHS90qP8DUZfkfE4k53sYq27uIHe-kmHgIwP-SYpPFHvdnapN6QG9FhS0LWL-wA6ncOwM2HVXS0rXYoGmi3cFVXulnh1YQlkn4SsLPtpwnGVnNU/s320/Stenata4.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvccZ6C_8SglXj9JKQ5Tn-Q6vgb_QHIJ-NuNNaLW4DpXZjS-gevkUl50kdEd4rMcg3lkDhyphenhyphenKPg7FTqSxqtnuYBZu-RxyMTC7gmAAn-uiW_VHzTGQ1ZKiMdrpiTeWDtO0xg4kjPoYmA9n8b/s1600/Stenata5.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="197" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvccZ6C_8SglXj9JKQ5Tn-Q6vgb_QHIJ-NuNNaLW4DpXZjS-gevkUl50kdEd4rMcg3lkDhyphenhyphenKPg7FTqSxqtnuYBZu-RxyMTC7gmAAn-uiW_VHzTGQ1ZKiMdrpiTeWDtO0xg4kjPoYmA9n8b/s320/Stenata5.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Asi po měsíci se žravost mrňousků stala pro vyhublou Kimbu zničující a museli jsme začít přikrmovat. Naštěstí dnes už není problém sehnat libovolné dokrmování, spíše je problém se vyznat ve značkách, cenách a dodavatelích, ale nastudovali jsme to a chlupáči zvládli pozvolný přechod bez průjmu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWkC5rDy7yQfkSSu4XmNUZkxsG2-pjP-CJwmqsjBpY4y6Br35kTLpugz-OcnVzxtQNK3peuJrRzXHXtpp5azsfFz6VFpUkxSouAcduDqzPn4DpFICK633hR6oNyLV4l76IFAzgcbDOreKt/s1600/Stenata6.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="243" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWkC5rDy7yQfkSSu4XmNUZkxsG2-pjP-CJwmqsjBpY4y6Br35kTLpugz-OcnVzxtQNK3peuJrRzXHXtpp5azsfFz6VFpUkxSouAcduDqzPn4DpFICK633hR6oNyLV4l76IFAzgcbDOreKt/s320/Stenata6.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Asi ve druhém týdnu jsem mrňouskům uvázala kolem krku barevné mašličky, jakože aby se rozpoznali, ale já jsem stejně velmi dobře věděla který je který. I když si byli podobní, každý měl nějaké drobné specifikum.<br />
Velmi jsem se je bála pojmenovat, abych se pak s nimi někdy v budoucnu dokázala rozloučit, ale stejně jsme se neobešli bez nějakého konverzačního označení, které ovšem vznikalo dost spontánně.<br />
Jako třeba když přijela Alex, koukala na chvíli do bedny a pak prohlásila:"Tohle je Rodrigo," a vzala z chumlu toho se zelenou mašličkou a byl to Rodrigo...<br />
Jenže zrovna tenhle pejsek u nás pobyl ze všech nejméně.<br />
Stalo se to tak, že přijela na milou návštěvu Kapitánova sestra z Brna. Udělala pár obrázků na FB a zafungoval první zázrak (o dalších bude řeč později), pejsků si všimla jedna její kamarádka z Prahy, slovo dalo slovo, proběhlo pár telefonátů a do týdne se u nás objevila moc příjemná mladá paní s manželem, ve skrumáži ocásků neomylně sáhla po Rodrigovi, kterého měla vyhlédnutého z fotek a z našeho Rodriga se stal její Bruno.<br />
"Opravdu chcete tohoto a ne jiného, když je teď vidíte naživo?" ptala jsem se nové paničky, ale ta se smála a vrtěla hlavou, že v žádném případě, že to byla hned láska na první pohled. A taky jo. Bruníkovi očividně kynul nový skvělý život, to bylo vidět, že jde k lidem, kteří mu dají lásku a zájem. Přes pár slziček jsem měla radost.<br />
Vždyť je ještě tak malý, zvládne cestu do Prahy? Nebude mu chybět maminka v šesti týdnech? .... Vybaveni spoustou instrukcí (asi zbytečných, ale já i nemohla pomoct), odjeli noví páníčci zpět domů, sebou měli dokrm, na který byl Bruno zvyklý a malou hračku, aby ještě chvilku v novém prostředí svého druhého domova cítil maminku, brášky a ségru.<br />
Když je mi po něm smutno, koukám na něj do jednoho bistra, kde je kromě pejsků i spousta dobrot: <a href="http://www.bistro32.cz/2015/11/nekonecny-vanilkovy-extrakt_10.html" target="_blank">http://www.bistro32.cz</a><br />
<br />
Kimba půl dne pobíhala po bytě a Bruna hledala, ale pak i bez něj měla s mrňousky dost práce a to ji zabavilo, aby nesmutnila.<br />
A tak jsme zůstali doma s třemi kousky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9dsVvDbUMi17MtqmT_QV_t1svOisAlvEwyv8_DY2PS3vW8xd0P4s4XBWmwgfXw8CY8tb7qHEXggzXBv5Y4lj7BY_Hh8kCQx0tXBd4Oy84r2D3cGmXJ-o5AceWe9VMW4JroEQ4gog7uo1D/s1600/Stenata7.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="230" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9dsVvDbUMi17MtqmT_QV_t1svOisAlvEwyv8_DY2PS3vW8xd0P4s4XBWmwgfXw8CY8tb7qHEXggzXBv5Y4lj7BY_Hh8kCQx0tXBd4Oy84r2D3cGmXJ-o5AceWe9VMW4JroEQ4gog7uo1D/s320/Stenata7.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
... a příště dopovím, jak to s nimi dopadlo a kolik nám jich zbylo, když se mi nechtělo dát pryč ani jednoho :) <br />
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-35214363577311730522016-08-09T17:16:00.000+02:002016-08-09T17:16:44.283+02:00Hledáme tatínka,ale ono je to nakonec jedno.<br />
<a name='more'></a><br />
(srpen - září 2015)<br />
Pejsek v rodině vždycky znamená, že buď se dovolené vybírají jako dogfriendly nebo musí být po ruce ochotný soused či rodina, aby mohl pes zůstat doma. Pro Kimbu je cestování na krátké vzdálenosti pohoda, ale delší cesty ji stresují.<br />
Proto jsme rozhodli, že na týden do Tater pojedou jenom lidi a psi zůstanou doma.<br />
Nemaje stále ještě plotů, ochotný soused vypadl ze hry automaticky a spřátelená rodina byla na dovolené ve stejném termínu jako my...<br />
Naštěstí jsme v Bystřici našli super paní, která má psí salón a pár pejsků může i ubytovat. Poplatky v pohodě, důvěra se rozhostila už při prvním setkání. Odjeli jsme spokojeni, že je Kimba v dobrých rukou, ještě sice dohárávala, ale paní je zkušená pejskařka.<br />
Týden v krásných horách utekl jako nic, Kimbu jsme si vyzvedli s upravenou srstí, zkrácené drápky, ošetřené zuby - krasavice. <br />
Po pár dnech koukám a nepoznávám. Kimba se chce pořád mazlit, žere jako nezavřená, ke každému se tulí....další týden koukám a přijde mi očividně tlustější... to už se nedá přehlížet, jedeme na vetrinu.<br />
Mladá paní doktorka Kimbě jemně oholila bříško, mázla ji gelem, vzala zmenšeninu lidské ultrazvukové sondy, chvilku jezdila po růžové kůžičce a najednou KUK! začala na obrazovce počítat hlavičky.<br />
Verdikt byl: "Jasně vidím 3, ale za nimi mohou být další."<br />
Trochu se mi podlomily kolena a vypadlo ze mě: "A co teď?"<br />
Odpovědí mi byl smích a já si v tu chvíli úplně vybavila jinou lékařku a jinou pracovnu s ultrazvukem a větu:"Budete mít chlapečka, maminko." <br />
Ale zpět do reality. Daly jsme dohromady pravděpodobné datum porodu a já se dozvěděla, že nemusím zmatkovat, fenka si poradí sama, nám stačí jen dohlížet. Těhotenské průkazka se nevystavuje.<br />
A tak jsme byly březí. To množné číslo tam není náhodou, Kimba měla 9 let, byla to její první březost, prožívala jsem to s ní, my starší matky musíme držet pohromadě :)<br />
Chcete někdy konsternovat nějakého intelektuála? Je to jednoduché. To stačí přijít domů a říci svému choti: "Táto, musíš stlouct pro Kimbu porodní bednu."<br />
No, stloukl, krásnou!<br />
Ještěže ti hodní lidé po celém světě dávají na YT návody co to je a jak se to dělá.<br />
<br />
Den D se blížil, ale neměli jsme ani tušení, kdo by mohl být tatínek těch miminek.<br />
První, co mě napadlo, že jsem zavolala do psího hotýlku a ptala se opatrně paní majitelky, jestli se to nemohlo přihodit u ní.<br />
Procítěný výkřik: "Moji boxeři by nikdy...!!!", mě moc neuklidnil.<br />
V úvahu přicházelo ještě pár psů ze sousedství, kteří v minulých týdnech mlsně postávali u našeho pozemku, ale protože nikdo z nich nebyl vyloženě škaredý nebo se špatnou povahou, asi nehrozilo, že se narodí nějaká podivnost.<br />
Nezbylo než počkat pár týdnů. <br />
<div style="text-align: center;">
Kimba před úpravou</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKoyYYzUPhebhtLcB-ctPm3jMS0tR3U23YyeB6-buuUZ_tezN_Pq17Y9b7sL32t6tbuJt4Xrdl5vGePWQZlu7VYL7mVZ-h0GOy8Fe_lEOjWQ-2LhbVqFWlHRgNTPz4ZOBuFwMyC2C3OVA9/s1600/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKoyYYzUPhebhtLcB-ctPm3jMS0tR3U23YyeB6-buuUZ_tezN_Pq17Y9b7sL32t6tbuJt4Xrdl5vGePWQZlu7VYL7mVZ-h0GOy8Fe_lEOjWQ-2LhbVqFWlHRgNTPz4ZOBuFwMyC2C3OVA9/s320/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm.jpg" width="213" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYJnjH6GaV8LalER2Ju220ErTUN_Sm6e-W4roSC2B5q-BwgKTfdSgtUeda6f2rzyniJMoHARu984P4tRyt4wn1srY1tRtMq_-PIXJKYoQ6c_6kQGEc4WW9hBC4Cjr5hADXj_NnR4-UX3pa/s1600/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYJnjH6GaV8LalER2Ju220ErTUN_Sm6e-W4roSC2B5q-BwgKTfdSgtUeda6f2rzyniJMoHARu984P4tRyt4wn1srY1tRtMq_-PIXJKYoQ6c_6kQGEc4WW9hBC4Cjr5hADXj_NnR4-UX3pa/s320/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm2.jpg" width="213" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRa42F5qgemQn10PTMPgZ1cMlfTYAI1Vsrgad8WyH8OJOsA5_zXUm2jPBKNSdq50BoT79dCdjeliAmVq_2KPHV5b7QwmFVFtCZ06jRHzwPnzU7jqKAULOl2r-naGaDUlzaA3kghkwsjqji/s1600/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRa42F5qgemQn10PTMPgZ1cMlfTYAI1Vsrgad8WyH8OJOsA5_zXUm2jPBKNSdq50BoT79dCdjeliAmVq_2KPHV5b7QwmFVFtCZ06jRHzwPnzU7jqKAULOl2r-naGaDUlzaA3kghkwsjqji/s320/Kimba+p%25C5%2599ed+st%25C5%2599%25C3%25ADh%25C3%25A1n%25C3%25ADm3.jpg" width="247" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Takhle krásnou jsme si ji vyzvedli</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1O2stmpoy3XdNwHkLiyctDaX65tLDjG-pmjOU1w3007Q_BSIQi_PM8EFManrSSRiPTqH8G0m_VE0rMUeEtqVaSXvfQAwrnawGcfJGtt4SKtLrBcR6-iEvDaItpNI9Ckt00iq0rN0_XCXk/s1600/kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1O2stmpoy3XdNwHkLiyctDaX65tLDjG-pmjOU1w3007Q_BSIQi_PM8EFManrSSRiPTqH8G0m_VE0rMUeEtqVaSXvfQAwrnawGcfJGtt4SKtLrBcR6-iEvDaItpNI9Ckt00iq0rN0_XCXk/s320/kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B1.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUi5JKM3W_Wt_-I99_reOWOU4tfNpg1r5lSObcZ-vAf3lzh32V3JD-sG1fJu_qn_IO2NT8XUwFpnW_5NcwvDL4Kjuvbcm6RxI2ExvaOTRdVP_uFHqIyfg73YKHEhLP-Ktc4V0DgKvbSFTh/s1600/kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUi5JKM3W_Wt_-I99_reOWOU4tfNpg1r5lSObcZ-vAf3lzh32V3JD-sG1fJu_qn_IO2NT8XUwFpnW_5NcwvDL4Kjuvbcm6RxI2ExvaOTRdVP_uFHqIyfg73YKHEhLP-Ktc4V0DgKvbSFTh/s320/kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B2.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVwedDmAnWsNhCCKMw1DuYzMI2lZuJYQRwD-5DhjvAWx76jOpyoC2PLI1mN62xCNGBFMm3jXGxfELsSQBAGuwyiK0DkepHOSexIpMiqtaBFpfkYbXPX_8hV_yLmuDgWYzTJ9jHqLBaEBw/s1600/Kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVwedDmAnWsNhCCKMw1DuYzMI2lZuJYQRwD-5DhjvAWx76jOpyoC2PLI1mN62xCNGBFMm3jXGxfELsSQBAGuwyiK0DkepHOSexIpMiqtaBFpfkYbXPX_8hV_yLmuDgWYzTJ9jHqLBaEBw/s320/Kimba+po+%25C3%25BAprav%25C4%259B3.jpg" width="213" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
... pokračování příště...</div>
<br />
<div>
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-8534814666878813942016-08-07T22:41:00.001+02:002016-08-07T22:41:15.964+02:00Žijeme a slavímeNěkdo by mohl říci, že za oslavu už to nestojí, když mám roční frekvenci článků menší než počet prstů na jedné ruce. Ale to je omyl!<br />
<br />
<a name='more'></a>Teď právě Mikin sedí u svého <a href="http://drevnik.blogspot.cz/" target="_blank">Dřevníku</a>, odhazuje lopatou letité vrstvy prachu, které mu tam napadaly od té doby, co má "Dřevník" opravdický a stal se chalupníkem, čímž přestal mít čas na vysedávání u počítače... Koukáme k němu a ejhle - založil si blog a začal psát <a href="http://drevnik.blogspot.cz/2004/02/tak-se-tu-vitam.html" target="_blank">3.února 2004</a>... zajímavé čtení :).<br />
Trochu jsem ho k tomu hecla já, když jsem včera celý den řešila, že mám 10. narozeniny svého blogu<br />
a jak to tedy budeme slavit.<br />
No, jak jinak než prací, zasadili jsme odpoledne 20 malých habříků, aby nás to do budoucna trochu odstínilo od sousedů a budeme v tom osazování hraničních linií nadále neúnavně postupovat, protože<br />
soukromí není občas k zahození.<br />
To jsem říkala, jak jak to funguje, když si tu všichni "koukáme do talířů"? Asi ne. To si třeba tak sedíme u ohýnku a pečeme si buřty na klacku (pořád se toho nemohu nabažit, takž alespoň 3x za léto) a z terasy ob jeden dům na mě huláká ftipný soused, že ať se na to vykašleme, že nám to hodí na svůj extrasupertruper gril... Ha ha... Už aby ty habry vyrostly.<br />
Takže, tak to u nás je. Jinak sousedi v pohodě, těžko bych si vybírala lepší, na to, že jsme se tu vedle sebe ocitli vlastně jen pomocí generátoru náhody, to docela ujde.<br />
10 domečků, každý v jiném stupni nedodělanosti, podle modelu "co peněženka dovolí", protože co barák to tři děti a tam, kde tři ještě nemají, tak jsou na začátku rozmnožování a jistě to brzy doženou.<br />
Machři jsme my, se čtyřmi kousky :). Ale to neplatí tak úplně, protože nám již děti postupně vylétají z hnízda. Ve skutečnosti už s námi bydlí jen dvě, Mikinova mladší (ta se pomalu přesouvá do Brna, kde je na škole) a malý Matýsek, který s námi naštěstí ještě pár let pobyde, bo jde po prázdninách do 4.třídy.<br />
<br />
<b>Takže přátelé</b><b>!</b><br />
<b><br /></b>
<span style="font-size: x-large;"></span><br />
<span style="color: red; font-size: x-large;"><b>10 let!!!</b></span><br />
<b><br /></b>
Těším se na další psaní, námětů se mi tu shromáždilo asi milion, alespoň jednou týdně sem něco plácnu, protože se mi stýská po mých věrných čtenářích... <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkQYG0U5iBg569mGqhcvoMWOYc8x18ucnxDd3APvakWNPWx1nqke33hZiiwWrZL-KfoxbbriwKmAtJiZlcVnWRfiXjauTkmK2jnfDKPtNOjOf9ufepWoqb2bht7SC9u0zNsnVk5mEAQqWV/s1600/FullSizeRender.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkQYG0U5iBg569mGqhcvoMWOYc8x18ucnxDd3APvakWNPWx1nqke33hZiiwWrZL-KfoxbbriwKmAtJiZlcVnWRfiXjauTkmK2jnfDKPtNOjOf9ufepWoqb2bht7SC9u0zNsnVk5mEAQqWV/s320/FullSizeRender.jpg" width="267" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jedééém!!!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com27tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-64763014362782093422015-12-31T21:58:00.000+01:002015-12-31T21:58:39.080+01:00PF 2016<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1EBLUZ5tyVRKnuT0Cb7EHmNoEcBRAkAD1Z6IRALALOMHy0xL5-AblVPyHYWK4VX2FNoXMUmROMWomn888NkPtvtSU6IN1WcpQp1GLsWFz-ykoNeidfBHzois6iqWU_RY8BNdfZQ9_aa-q/s1600/PF2016bv.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1EBLUZ5tyVRKnuT0Cb7EHmNoEcBRAkAD1Z6IRALALOMHy0xL5-AblVPyHYWK4VX2FNoXMUmROMWomn888NkPtvtSU6IN1WcpQp1GLsWFz-ykoNeidfBHzois6iqWU_RY8BNdfZQ9_aa-q/s320/PF2016bv.jpg" width="213" /></a></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com17tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-23146109142848583272015-06-24T12:45:00.000+02:002015-06-24T12:45:30.605+02:00Stále rozkvetlá...... mám ráda, když mi doma pořád něco kvete...<br />
<a name='more'></a><br />
Když před lety vypukla ohromná móda "orchidej za každým oknem", vcelku jednoduše jsem odolala. Hlavně proto, že jsem z nějakého důvodu usoudila, že péče o tyto krásky je mimo moje schopnosti. Pralesní podmínky jim doma vytvořit nedokážu a nést je po půlroce od zakoupení chcíplé do popelnice, se mi zdálo smutné. <br />
V dětství uchvácena Flosovými Lovci orchidejí, ráda jsem chodila do olomouckých skleníků na výstavy, obdivovala exotickou krásu a tahle platonika mi na dlouho stačila.<br />
Jenže... v okamžiku, kdy jsme se nastěhovali do nového domečku, měla každá druhá kolaudační návštěva nutkání donést mi nějakou kytku a doma se během měsíce, kromě jiných, sešly 3 orchideje, ani jsem nemrkla.<br />
Tak honem - načíst na netu, jak o ně pečovat, aby mi alespoň chvilku vydržely a trochu nadhledu, abych je nezabila ani přílišnou péčí.<br />
Tou dobou jsem byla na kafi u kamarádky a koukám jako blázen - na širokých parapetech její půdní nástavby měla úžasně kvetoucí orchideje a podle množství vzdušných kořenů bylo vidět, že to nejsou žádné mladice včera koupené v akci v Baumaxu.<br />
"Co s tím děláš?" zeptala jsem se okouzleně a dostalo se mi odpovědi, že je jednou, dvakrát dá na půl hodiny do kýblu s odstátou vodou, nechá je pořádně napít a sem tam orosí listy. To se mi zdálo zvládnutelné a začala se o své krasavice starat stejně. Stačí respektovat jejich předchozí existenci v pralese - občas pořádný slejvák a pak sucho.<br />
Na květiny v celém domě používám vodu ze sušičky a evidentně to svědčí i orchidejím. Původní květy odkvetly, mezitím se ke mně dostal článek, kterak je lepší nestříhat zbylý šlahoun, že mnohdy znovu obrazí, což se několikrát stalo už i mně.<br />
Za ty dva roky, co mi tady holky rostou, už vykvetly několikrát. Stádečko se mi rozšířilo na pět rostlin a na "baru" mezi kuchyní a obývákem se mi zahustily v malou džungličku, která slouží i prakticky. Třeba když se chci při vaření odstřihnout od dění v obýváku a naopak.<br />
Přibývá i vzdušných kořenů, šlahouny s květy vyrůstají tak průběžně, že pořád něco kvete a další level je prý nová rostlinka vyrůstající z některého z kořenů.<br />
<div style="text-align: justify;">
Tak jsem zvědavá... </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIseAviDb3hXvQBn6STRJysRj0lUtKEdk_7zXfyZsh7sbhLid1zUiZzroLnVWNrlp5F9T74m4etIOlwrT-Xi2mXouc_xeywBQxQnRgsR2mwiclRwSZiC3GZH0wIkSIJlBahczzg6KplN9V/s1600/orchideje.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIseAviDb3hXvQBn6STRJysRj0lUtKEdk_7zXfyZsh7sbhLid1zUiZzroLnVWNrlp5F9T74m4etIOlwrT-Xi2mXouc_xeywBQxQnRgsR2mwiclRwSZiC3GZH0wIkSIJlBahczzg6KplN9V/s320/orchideje.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-7908981375934248942015-04-14T09:33:00.000+02:002015-04-15T19:37:42.210+02:00Březen,někam si vlezem<br />
<a name='more'></a><br />
2.3.2015<br />
Kapitán koupil běžecký deník. Měli ho ve slevě. Slíbili jsme si nad jeho zatím nepopsanými stránkami, že alespoň začneme více chodit. V létě se nám to bude na horách hodit.<br />
<br />
7.3.2015<br />
Když jsme byli malí a koukali po dospělých, většinou jsme nerozuměli jejich hovorům, tomu co četli, co řešili.<br />
Dnes je to obráceně. Dospělí nerozumí hovorům svých malých dětí, nechápou, neví co dělají, o čem si povídají, rozumí některým slovům, ale smysl jim uniká. Alespoň tak to cítí náš dědeček, když se u počítače sejdou kluci z naší ulice a jdou craftit.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbWmMK5LiE8d-r6aGS_x2hv97Y-CSL8ZZBs6CJyKDRmnfulMOC2btZjmqCL68b4GaqclMM20cDMJuHKCNe_-FtX-o7WNtfiyvoUMV40ZPE-EDiNK85h4z62MFzukyJ98KbBvOcolowTj1b/s1600/b%C5%99ezen3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbWmMK5LiE8d-r6aGS_x2hv97Y-CSL8ZZBs6CJyKDRmnfulMOC2btZjmqCL68b4GaqclMM20cDMJuHKCNe_-FtX-o7WNtfiyvoUMV40ZPE-EDiNK85h4z62MFzukyJ98KbBvOcolowTj1b/s1600/b%C5%99ezen3.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
10.3.12015<br />
Proběhly jarní prázdniny, asi jsem byla v nepřítomnosti nominována na MATKU naší ulice, protože se najednou všechna drobotina u nás pravidelně scházela od rána do večera, občas jsem to rozehnala do vlastních domácností k obědu, ale jinak jsem jim do her moc nemluvila, pravidelně je zásobovala pitím, ovocnými talířky a byla pohoda. Myslím, že byli všichni spokojeni. <br />
<br />
Večerní pokyn dětem:<br />
Vyčisti si zuby, displej na tabletu a spát.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEdsmXWz_qKbhDjM9drNX2uvSk-kdJ8QEZQuHPjDRMX69j8ToohVUrv9O_i5_oBvT2SyTo5IwgnqVKx-KHFwCLfRZFNhV3e4U9LH40mMKAhCvzzjhYO-kcCNdCWBOcy9jLm1XPyjMSLVBg/s1600/b%C5%99ezen2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEdsmXWz_qKbhDjM9drNX2uvSk-kdJ8QEZQuHPjDRMX69j8ToohVUrv9O_i5_oBvT2SyTo5IwgnqVKx-KHFwCLfRZFNhV3e4U9LH40mMKAhCvzzjhYO-kcCNdCWBOcy9jLm1XPyjMSLVBg/s1600/b%C5%99ezen2.jpg" height="214" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Pátek 13.<br />
Pracuji o106, není času na nějaké gruntování, sice to doma občas trochu proběhnu s vysavačem, ale žádná hitparáda to není.<br />
Dnes už jsem toho nepořádku a neladu měla dost. Přivstala jsem si, konečně pořádně uklidila a odjela za prací. Domů přišedší Kapitán mě uvítal večer milým úsměvem a pochvalou: "Tady je krásně prokrastinačně uklizeno!"<br />
Pátek třináctého, tak jako každý rok - skvělý den!<br />
<br />
18.3.2015<br />
Nejlepší životní rady už nedávají jen babičky, ale i diskusní fóra.<br />
<br />
25.3.<br />
Jako moje mamka musíš vědět o Minecraftu všechno. A tak jsme dnes letěli na Měsíc a dělali pasti pomocí redstonů a TNT.<br />
<br />
29.3.<br />
Když se po 587 dnech probudí můj moc oblíbený blog, tak je to vždy radost, obzvlášť tehdy, když je <a href="https://mopagi.wordpress.com/2015/03/29/proc-je-dulezite-psati-dopisy/" target="_blank">příspěvek skvělý</a> (ostatně jako vždy).<br />
<br />
31.3.<br />
Požitek za příplatek ... zrušili jsme výběr dovolené, neb autu se zrušil motor. Peníze na dovolenou odvezeme do servisu a to bez možnosti roztáhnout si u nich na trávníčku deku a chvilku se opalovat.<br />
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipnfRygAdpGEGNU0UUDBIBsA6RVlf5o-UTHA5Yq_65YXR0oTAxzE8K4Bg0SwsphlIPa4xkAO8yfqMbqrkUE20Bm2cJh7zd5mfheeLrXhT88i1iSa0z0p-DvvNgnmkyK_fvMEa3d5zCr4B-/s1600/b%C5%99ezen1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipnfRygAdpGEGNU0UUDBIBsA6RVlf5o-UTHA5Yq_65YXR0oTAxzE8K4Bg0SwsphlIPa4xkAO8yfqMbqrkUE20Bm2cJh7zd5mfheeLrXhT88i1iSa0z0p-DvvNgnmkyK_fvMEa3d5zCr4B-/s1600/b%C5%99ezen1.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div>
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com16tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-29393184304980277872015-04-01T12:21:00.000+02:002015-04-01T12:24:35.406+02:00Velikonoční masakrveselé Velikonoce všem!<br />
<a name='more'></a>Za oknem chumelí a nikdo už se ani nedivíme, vždyť před dvěma roky jsme na velikonoční neděli pletli kocary, barvili vajíčka a naše děvčata mezitím venku koulela ze sněhu velikonočního zajíce (vlastně zajuláka).<br />
Hned po ránu mě rozesmálo lojzovo mládě <a href="http://www.lojzojago.eu/text-odmena-smerovnikova/" target="_blank">krásnou hláškou:</a> <strong style="background-color: white; font-family: arial, sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 20px; text-align: justify;">Je super, že už máme letný čas – aspoň sa môžeme o hodinu dlhšie sánkovať! </strong><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white; line-height: 20px;">To by nemělo zapadnout :)</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white; line-height: 20px;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white; line-height: 20px;">A teď ten aprílový masakr: </span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj92ktnSeAo8onGBHfHdlpJahj5s8RTPfEoj-jfqcRjAXqS9_zZTZkKYgpqskA2a1kKssmi7UpGetIo5iBL__t1Vrh4QoSuBGD5-VkSDw6y9ztNinKo36Ouq68RVUdajTKV8f6AQOBMbtn9/s1600/vejce1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj92ktnSeAo8onGBHfHdlpJahj5s8RTPfEoj-jfqcRjAXqS9_zZTZkKYgpqskA2a1kKssmi7UpGetIo5iBL__t1Vrh4QoSuBGD5-VkSDw6y9ztNinKo36Ouq68RVUdajTKV8f6AQOBMbtn9/s1600/vejce1.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLeDyUoHuunShLUQkHHlbgigX99bBiP-14EWegnuikDzR0tKwB6M1f8Q9CFPaXuaj7ouhQDN0pBeED3rTlNiB0igcnRKQc9_W3JWDN3U8g2KZYFprLZVX27c-5yJUCVEWArJ16zLW_4VY-/s1600/vejce2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLeDyUoHuunShLUQkHHlbgigX99bBiP-14EWegnuikDzR0tKwB6M1f8Q9CFPaXuaj7ouhQDN0pBeED3rTlNiB0igcnRKQc9_W3JWDN3U8g2KZYFprLZVX27c-5yJUCVEWArJ16zLW_4VY-/s1600/vejce2.jpg" height="231" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1OwUA6QIOnTX-aQwUvJOZCF3xzv_ueAVNqCnqeO9XWaTrAhPIa54cGNfpe-1lw58w4O6aSLN4ApZ9vsrgkInVDi7s2MWYF0ENlkEqinUrLB5Z11X5RFEM4aNFvYMhoW_DzOIwRYkOBr-A/s1600/vejce3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1OwUA6QIOnTX-aQwUvJOZCF3xzv_ueAVNqCnqeO9XWaTrAhPIa54cGNfpe-1lw58w4O6aSLN4ApZ9vsrgkInVDi7s2MWYF0ENlkEqinUrLB5Z11X5RFEM4aNFvYMhoW_DzOIwRYkOBr-A/s1600/vejce3.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white; line-height: 20px;"><br /></span></span></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-75116388102684003142015-03-07T17:23:00.000+01:002015-03-07T17:23:47.448+01:00Primal Blueprint, paleo, pryč s pšenicí a chemikáliemi v jídle, Whole30,říkejme si tomu, jak kdo chce...<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Dlouho jsem nevěděla, jak tohle téma uchopit, ale zkusím popsat fakta a něco z toho vypadne :)<br />
<br />
Začalo to tím, že jsem narazila na recenzi knihy Jídlo na prvním místě. Zaujalo mě to, knihu jsem si stáhla hned do iPadu a pak četla, projížděla odkazy, koukla na videa... Krásně popsané je to tady <a href="http://www.mitvsehotovo.cz/2014/06/co-se-mnou-udelalo-jidlo-na-prvnim-miste" target="_blank">tady</a>, nebudu se opakovat. U mě ovšem nebyl spouštěcím momentem zdravotní stav, ale spíše jakási únava a nespokojenost s tím, co jím.<br />
<br />
Když zůstanu u programu Whole 30 (30 proto, že je třeba vydržet alespoň 30 dnů) je povoleno (stručně):<br />
zelenina a maso (může se i tučné, pokud je bio) - největší opora programu, dále ryby, mořské plody, ořechy, ovoce a vejce.<br />
Jak jednoduché.<br />
V tu chvíli jsem zjistila, že dosavadní těžiště mého jídelníčku je v zakázané zóně a že kromě jídla budu muset úplně změnit nakupování, vaření, uvažování, režim dne... zkrátka všechno, protože nebudu moci:<br />
mléčné výrobky, vše z obilí - pečivo a těstoviny, vše, kde je rafinovaný cukr a med i umělé sladidlo, oleje ze řepky a slunečnice, luštěniny, rýže, alkohol...<br />
<br />
Dobrá motivační kniha se pozná podle toho, že už když je člověk u třetí kapitoly, chce honem začít, ihned, okamžitě, teď hned.<br />
Hurá do ledničky, plátek masa na pánvičku, obložit zeleninou, jupí... Jenže hned v tu ránu přijde prozření: "A co budu sakra snídat?"<br />
Takže zpátky na net a hledat inspirace.<br />
Sbohem jogurte s müsli, kávo a bagetko, třebaže celozrnná.<br />
Start jsem odložila o týden a těch 7 dnů jsem věnovala teoretické přípravě a pozvolnému ubírání pečiva (a také ještě klasické oslavě svých narozenin, cha cha).<br />
Velkou podporou mi bylo, že jsem do toho nešla sama, byly jsme na to s Kapitánovou dcerou dvě a to se časem ukázalo jako největší deviza.<br />
Nastal den D, posnídaly jsem strouhanou mrkev s jablkem, skořicí a ořechy a pak už jsme jely, jak nejlépe jsme dokázaly.<br />
<br />
Co to obnášelo:<br />
Mnohem častější nakupování, protože zelenina ani ovoce nejdou nakoupit na týden dopředu. Kupodivu cenově to nebyl nahoru až takový skok, protože maso je sice drahé, ale ani pečivo a mléčné výrobky nejsou zadarmo. Řekla bych, že jsem za potraviny utratila asi o 1500 měsíčně více. Co byla zabíračka (a tam se právě skvěle projevilo to, že jsme na to dvě), bylo neustálé krájení, loupání, zpracovávání, vaření. K žádnému jídlu člověk nepřijde jen tak, že roztrhne sáček a vypadne svačinka. Každé jídlo znamená přípravu dopředu a pokud jsme obě byly v pracovním procesu, znamená to, dobře si vše promyslet den dopředu před nákupem. Kdo tohle nedá, dřív nebo později se mu to vymkne z ruky.<br />
U Berušky to ještě komplikoval fakt, že v tu dobu byla na brigádě v baru s rychlým občerstvením. Takže kdyby si den předem nenachystala krabičky, musela by vzít za vděk langošem a to je fakt blbá smrt. Já, často na cestách jsem byla občas nucena zaimprovizovat, grilované kuře bez kůžičky někde v supermarketu a k němu na záchodě umytá paprika mě několikrát vytáhly z hladu, zaviněného mým lajdáctvím předchozí den.<br />
<br />
Pocity:<br />
Trochu jsem nechápala neustálé varování autorů knihy, jak je to těžké vydržet, jak se musíme vzepnout k tomu, abychom začali a jak nám bude na začátku možná špatně, když ze dne na den utneme hlavní drogu - cukr. U nás se naštěstí nic takového nekonalo, asi bylo moje tělo nějak vnitřně nachystané. Bavilo mě vymýšlet recepty, improvizovat u sporáku na variace vyčtené na internetu, ale vítězila jednoduchá jídla, neměla jsem potřebu vyrábět "zakázaná jídla" z "dovolených surovin", jak je tato urputná snaha někde vidět.<br />
Asi po 14 dnech jsem přestala být unavená hned po probuzení, cítila jsem se fyzicky velmi dobře, jako už dlouho ne. Vzala jsem to opravdu poctivě a první dva měsíce jsme ani jednou nešláply vedle. Třetí měsíc jsem si dovolila jedno espresso denně a sem tam kousek hořké čokolády. Chyběl mi jogurt, cukr ne. <br />
Podvědomě mě děsily velké dávky vajíček a masa, ale v průběhu dodržování programu (asi 85.den) jsem šla na preventivní prohlídku k obvoďákovi a krevní obraz jsem měla v naprostém pořádku.<br />
Jediný, ale urputný zdravotní problém, který mě trápil asi rok a půl, byla krutě bolavá pata na levé noze. Všichni mě děsili jakousi ostruhou, která se musí operovat nebo ničit RTG, ultrazvukem, obstřiky, rázovou vlnou, ozářkami... Co člověk, to jiná báchorka a já jsem statečně kulhala a bála se to nějak řešit. Poctivě řeknu, že nevím, zda to má souvislost, ale po 4 měsících změněné stravy jsem se takhle jednou vrátila z dlouhé procházky a co to je? MĚ NEBOLÍ PATA!!! A u toho už zůstalo. Bolest byla pryč.<br />
V knize vysvětlovali, že díky lepku "běží" v těle různé skryté záněty, které mají za následek různé těžko diagnostikovatelné bolesti, únavu a jiné nepříjemnosti. Pokud to zafungovalo takto u mě, nemohu dokázat, ale daleko důležitější je, že mě to od té doby nebolí.<br />
<br />
Co dál?<br />
Celkem jsme vydržely 3 měsíce, čtvrtý měsíc (týden nekázně na dovolené v Tatrách) jsem si přidala bílé jogurty z farmy, nechala espresso, takto jsem bojovala ještě další 2 měsíce již sama a na dovolené v říjnu v Řecku jsem to vzdala.<br />
Zaznamenala jsem 7 kilogramový úbytek váhy, to bylo potěšitelné a cítila se fyzicky hodně dobře.<br />
Jsem rozhodnutá od dubna zase začít a psát si (možná i na blog) co jím, protože mnoho dobře vymyšlených receptů jsem už zase zapomněla a je mi to líto, budu se tou logistikou muset prokousávat zase znovu. Tentokrát se ke mně chce připojit Kapitán, to by mě mohlo hodně podržet.<br />
<br />
Co mi to dalo: <br />
Začala mi chutnat neslazená káva, zvykla jsem si, že když mě honí mlsná, řeším to zeleninou nebo oříšky a ne sušenkami, už se do našeho jídelníčku nevrátilo nic z polotovarů a potravin, kde jsou různá éčka, chemikálie, barviva a vycpávkové náhražky. Z toho plyne, že mnohem více vařím, ale to mi nevadí. A také, že v jednoduchosti je krása. Proč do pohankového koláče s tvarohem rvát třeba pudingový prášek (podle původního receptu), když to není nic jiného než škrob s umělým aroma a umělým barvivem a koláči to nijak chuťově neprospěje.<br />
Mám to štěstí, že mohu nakupovat produkty rovnou z farmy a že mi to ti moji chlapi jí a chutná jim to. Zejména Matýsek, s ním se musí opatrně, školní jídelna se na něm hodně podepsala a jednu dobu jsem byla hodně zoufalá, že bude jen na těstovinách a hranolkách... naštěstí není :)<br />
Sníme mnohonásobně více zeleniny a ovoce než dřív a hustým sítem prošly i naše oblíbené restaurace. Moc jich nezbylo, ale jsou.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
A slovo na konec?</div>
<div>
Byl jeden strašně zdravý a přejelo ho auto - neboli nic se nemá brát smrtelně vážně!</div>
<div>
Když jeden den neuteču křupavému croisantu, je to sice škoda, zase si narvat do střev mouku, ale druhý den se dá pokračovat v pohodě dál a nehroutit se.</div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com26tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-56715475161773798092015-03-04T18:09:00.000+01:002015-03-04T18:09:08.101+01:00ÚnorLepší takto, nežli vůbec<br />
<a name='more'></a><br />
9.2.2015<br />
Jeden článek v lednu, jeden v únoru... takhle jsem si to na začátku roku nepředstavovala, ale loni jsem také měla jiné plány a napsat 3 články za rok mi tedy čest nedělá. A přitom v duchu pořád něco sepisuji! A fotím. Také v duchu.<br />
Někdy mám sto chutí zeptat se napříč blogy, jak se to některé blogerky dělají s tím obrovským přílivem fotek každý den, jak to třídí, archivují, udržují si v tom přehled... Mám pocit, že čím více se snažím, tím víc se mi původně zamýšlený systém bortí.<br />
<br />
11.2.2015<br />
Všední rána.<br />
Kapitán vstává před pátou a kolem 5:25 mizí z domu. Můj dobrý úmysl vstávat s ním se nedaří, jsem zkrátka už zase sova. Vstávám ztěžka mezi šestou a půl sedmou, vypravím mrňouska do školy a pokud nejedu za někam prací, pak teprve sedám k snídani já.<br />
Pixla s rozpustnou kávou mi občas sdělí, s jakou vervou a odhodláním odcházel Kapitán do práce. Zase jsem dnes nemohla po něm to víčko vůbec odšroubovat. Kapitán má velkou sílu. Asi ho čeká těžký den. <br />
<br />
<br />
20.2.2015<br />
Kapitánův firemní ples.<br />
Můj první, ač lístky jsme měli koupené už několikrát, spolu jsme šli poprvé. Oba na stejné akci, ale každý to vnímáme jinak. Pro Kapitána obnošená vesta, já se bavím. Divné drahé jídlo? No to jsme věděli, proto jsme se navečeřeli doma. Upadající úroveň? Ach jak vysoko čněl program nad vesnickými plesy, jejichž pořádání jsem byla kdysi povinně účastna! Orchestr hrající převážně swing? Trochu oříšek, každý se natřásá jak umí, někdo dává najevo, že k jeho univerzálnímu tanečnímu kroku mohou hrát cokoliv a z míry ho to nevyvede... prcháme. Příležitost dát si kávu a počkat na druhou kapelu. Přemýšlím, proč vidíme ples každý tak jinak. Vysvětlení jediné. Kromě dvou nejbližších Kapitánových kolegů s manželkami tady neznám jediného člověka a to ani od vidění. Zato Kapitán je tady jako v práci. Kam se podívá, tam nějaký pracovní trabl, toho se za roky nashromáždí... Tak možná proto. Za mě dobrý, i když podávali welcome drink v plastu :)<br />
<br />
26.2.2015<br />
Poslední dobou u nás frekventované slovo ÚSTRK. Ne, že bych ho neznala, ale nikdy jsem ho neužívala.<br />
Je to slovo, pro které nemám ve svých vzpomínkách žádnou konkrétní náplň. Asi jsem ve svém dětství potencionální ústrky vnímala jako prkotiny. které nemá cenu si pamatovat. Pro velké podrazy, které by stály za řeč, by byl ústrk eufemismem. Takže nic, dál zůstane pouze slovem pro fňukaly. <br />
<br />
28.2.2015<br />
Fofry, celý den stíhám nějaké termíny a pak honem večeře.<br />
Něco rychlého, hned hotového... "Matýsku, co bys chtěl k večeři?" ptám se alibisticky, protože obvykle řekne bagetu se šunkou a mám vyhráno.<br />
<br />
Mates se zamyslí, po obličejíčku se mu rozlije blažený výraz a řekne:"Svíčkovou..."<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVa6PrR7QqYqSCX2uZJmfVziFG1nyvdfXhIE8h2wp-CIi_e4dTg-8wPZpOBjjmSXHd679JwYPgkEQEDYiMZNijHpK5D07nruwdjnn8iCUkeP96sjX7aUrWCg9aDAJdYHVAXW_lpg93zZA0/s1600/7+ko%C4%8Dek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVa6PrR7QqYqSCX2uZJmfVziFG1nyvdfXhIE8h2wp-CIi_e4dTg-8wPZpOBjjmSXHd679JwYPgkEQEDYiMZNijHpK5D07nruwdjnn8iCUkeP96sjX7aUrWCg9aDAJdYHVAXW_lpg93zZA0/s1600/7+ko%C4%8Dek.jpg" height="320" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Takhle se prý na jaře kočičky netrhají</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com27tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-25425557288997493592015-01-06T12:47:00.000+01:002015-01-06T12:47:43.149+01:00Bazuka...přituhuje...<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Být maminkou malého chlapečka znamená, nejen umět železniční dopravní značky, ale rozeznat třeba šuriken od kubotanu. Ne každý ovšem sleduje Lego Ninjago. To se pak lehce může stát, že neví, co je katana.<br />
Nebudu machrovat, sama jsem hledala na internetu všelijaké výrazy, neb doteď mi východní bojová umění zprostředkovával jen občas Jackie Chan a ten to moc nevysvětluje, to je spíše praktik.<br />
Nedávno začali kluci kolem baráku pobíhat s výkřiky "mám bazuku, seš mrtvej" a tak podobně.<br />
<br />
Pak přišel Matýsek domů a kladl mi na téma <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazuka">bazuka</a> různé odborné dotazy, až jsem to nedala, vzala jako obvykle iPad, Mates naťukal BAZUKA, klikli jsme obrázky ..... a ježíííííšmarjáááá .... já jsem neměla ani tušení, že BAZUKA si říká jakási pornohvězda... Mám rychlé reakce, ale...<br />
<br />
"Víš, že některá BAZUKA vypadá jako holá ženská?" slyšela jsem druhý den debatu našeho chlapečka s kamarády.Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com22tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-42552675535186551122014-12-31T21:45:00.001+01:002014-12-31T21:45:56.676+01:00PF 2015<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh02Tuw3GnVhJY0r_3rN0yuiR1IEsOBy4K7DdfceIwKnJVf_TPrRgjhDqB938lHjAjoA0_0bERnIds0-ciMs_4UIU2cGyibFXdcUKh7wcjuJqewOKjuZP3qmVnYRY-4XX79DC1jbMQHGIsr/s1600/pf2015.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh02Tuw3GnVhJY0r_3rN0yuiR1IEsOBy4K7DdfceIwKnJVf_TPrRgjhDqB938lHjAjoA0_0bERnIds0-ciMs_4UIU2cGyibFXdcUKh7wcjuJqewOKjuZP3qmVnYRY-4XX79DC1jbMQHGIsr/s1600/pf2015.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com23tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-44497857668151284232014-07-08T18:21:00.000+02:002014-07-08T18:36:50.324+02:00Pár dnů stará příhoda,vlastně dvě.<br />
<a name='more'></a><br />
<div>
<div>
Pátek 27.června.</div>
<div>
Paní učitelka vzkázala, že bude vysvědčení rozdávat už od třičtvrtě na osm a že to bude fofr, aby děti mohly jet autobusem 8:10 zase zpět domů. Uff, bylo to ještě rychlejší. Jeli jsme autem, Matýsek měl velkou kytku, bílou košili, stříbrnou kravatu, černé kalhoty a "lakýrky", což jsem </div>
<div>
neshledala jako vhodnou kombinaci do autobusu. Ve škole jsme byli 7:46... a zpět doma 7:55.</div>
<div>
Co tedy s načatým dnem? </div>
<div>
Beruška si potřebovala ještě vyzvednout vysvědčení ze ZUŠky z Lipníka, kam už pár let jezdila na zpěv, letos absolvovala, tak jsme zůstali ve svátečním a jeli pro další nálož jedniček a dále do Prostějova, navštívit dědečka.</div>
<div>
Audience u dědečka se protáhla skoro do oběda. Nevím, kdo to navrhl první, ale nápad, jít za odměnu někam na jídlo, nebyl z nejlepších.</div>
<div>
Kdo chce vidět, jak vypadá peklo, ať si zajde poslední školní den do mekáče. </div>
<div>
Zejména, když tam rozdávají zdarma zmrzlinu za samé jedničky!</div>
<div>
No nic, Beruška se své zmrzliny, na rozdíl od Matýska, vzdala, koupily jsme si jakýsi zeleninový salát (kdybych měla po ruce svůj dresing, tak by to docela ušlo, ale běžně ho v kabelce nemívám) a Mates slavil s kuřecími nugetkami (úkol do příštího školního roku - nějak mu to vymluvit až zhnusit). </div>
<div>
Přežili jsme to, dobrá nálada nestihla vyprchat, už jsem se těšila domů.</div>
<div>
To jsem ještě netušila, že to hlavní teprve přijde.</div>
<div>
Frčíme si to směrem k Helfštýnu, když tu najednou na místě, KDE NIKDY NESTÁVAJÍ, policajti! A už plácačku nahoru a "paní řidičko, udělala jste přestupek, bude pokuta..."</div>
<div>
No jo, předjížděla jsem cyklistu a nevyhodila jsem blinkr, takže občanku, řidičák, techničák, známe to každý.</div>
<div>
Musela jsem jít hrabat do kufru do kabelky a panu příslušníkovi neušlo naše slavnostní oblečení.</div>
<div>
"Vysvědčení máte?" zahlaholil.</div>
<div>
"Jasně, dvakrát samé jedničky," zachraňovala Beruška situaci a místo mých dokladů mu nacpala do ruky dva úřední papíry.</div>
<div>
Někdy v tu chvíli mi došlo, že moje doklady leží doma na stole, jak jsem si ráno měnila kabelku.</div>
<div>
Jediné, co se mi podařilo najít, byl malý techničák, protože ten bydlí v autě trvale.</div>
<div>
Policajti byli dva, jeden Hovorný, ten byl akční a druhý mladší a Hezký, ten jen tak koukal po Berušce.</div>
<div>
Hovorný se začetl do vysvědčení a nechápal. "Co to studujete, že tu máte takové předměty... komorní zpěv, vy zpíváte?</div>
<div>
"To je ze ZUŠky," pípla naše zpěvačka a Hezký ožil a zapojil se do diskuse:"Na co hrajete?"</div>
<div>
"Já nehraju, já zpívám."</div>
<div>
"No, jo, komorní zpěv, ten poslouchám rád, a taky Kabáty," prohodil Hezký nenuceně.</div>
<div>
Tím nás odrovnal.</div>
<div>
Chvíli to vypadalo, že se na moje doklady zapomene, ale nezapomnělo.</div>
<div>
Topila jsem se v rozpacích a strachu, že to bude tentokrát opravdu drahé, protože přestupek a doklady nikde, to už je docela průšvih.</div>
<div>
"Víte, já se omlouvám, já jsem se teď v sobotu vdávala a vyřizuji všechny doklady nové, tak jsem si ty staré nechala doma..." blábolila jsem jako blázen.</div>
<div>
To Hovorného zaujalo:"Vy jste se vdávala? A to jako doopravdy? Přímo vy?"</div>
<div>
"No, já," pípla jsem a vzala jsem mu z ruky ta vysvědčení a podala mu naše svatební oznámení, asi jedinou věc, která byla v té vyměněné kabelce, kromě peněženky.</div>
<div>
"Aha, tak jeďte, nevěsto, ... když máte ty samé jedničky..."</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Ježíšmarjá, honem do auta, než si to rozmyslí. </div>
<div>
Připoutat, nastartovat, rozsvítit, vyhodit blinkr, říkala jsem si v duchu a rychle pryč.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Takže dodatečně: "Chlapi, dík, polepším se, už mám tu občanku s ostříhanými rohy zase zpět v aktuální kabelce. Řidičák taky."</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2QfPGo3n74_AEmMGfT-Fs06kFcnvKT_XjTLgViz7Gh_YktsKEeZhpxPs9IXWnGAnfOLEZFolY2csidZ_4GiXYC4gB7MuQLA0GgiAkx9shnv-UE7LVKCdnEs9dm4xfwBT7LTYVN1Oee-hJ/s1600/vysv%C4%9Bd%C4%8Den%C3%AD+001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2QfPGo3n74_AEmMGfT-Fs06kFcnvKT_XjTLgViz7Gh_YktsKEeZhpxPs9IXWnGAnfOLEZFolY2csidZ_4GiXYC4gB7MuQLA0GgiAkx9shnv-UE7LVKCdnEs9dm4xfwBT7LTYVN1Oee-hJ/s1600/vysv%C4%9Bd%C4%8Den%C3%AD+001.jpg" height="320" width="198" /></a></div>
<div>
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com47tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-44574730944411366192014-05-22T21:04:00.000+02:002014-05-22T21:04:14.244+02:00Souhrnná zpráva o žitív úžasném místě, kde starosta musí pod rouškou tmy odstranit pahýl dopravní značky, aby si k ní chlapi nepřivazovali koně, když jdou do hospody.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
V létě jsem nestíhala moc psát, protože jsem se kochala. Novým místem, kde žiji, přírodou, životem v přírodě... Sžívali jsme se s Kapitánem, jeho dcerou Beruškou, mým Matýskem a veselým pejskem Kimbou. Někdy se k nám na víkendy přidává Alex, docela často, z toho mám<br />
radost. Baví mě být součástí toho, jak se můj milý ajťák pomaloučku mění na chalupníka, občas to nemáme jednoduché. Ještěže se vždy objeví nějaký rozvážný vesničan a přispěje dobrou radou k nasměrování našeho kočičko-pejskovského snažení ke zdárnému výsledku.<br />
<br />
Podzim byl ve znamení Matýskova nástupu do školy.... uf! Copak první den, to se všichni ptali: "Jakpak bylo ve škole?" a mrňousek se pýřil a říkal, že dobře, ale pak přišel den pátý, třicátý, padesátý a už to legrace nebyla. Vstávat o hodinu a půl dříve, než do školky, nejít jen 20 metrů<br />
do sousedního domu, jako jsem to měli. Teď je to 15 minut na autobus, do vedlejší vesnice a v 7:45 už zvoní na hodinu... jsou to galeje vytřást Matýska z postele a vystrčit ho do deště a zimy, malého školáčka, s batohem těžkým jako hrom. Naštěstí z naší uličky chodí dětí chumel a dávají to všechny, takže žádné rozmazlovačky autem, to opravdu jen mimořádně. Není to jednoduché a uvědomuji si, že první, co malého človíčka v jeho životě učíme je spěchat... snažím se ráno vyčarovat nějakou pohodu, ale jde mi to ztuha, sama ještě spím. Tak alespoň, že se cení snaha, fakt se snažím!<br />
Perfekcionista je to. Úlohy píšeme hodinu, i déle, u každého písmenka je tyjátr, když to není přesně jako předloha, mrňous šílí, někdy i slzy tečou, o práskání perem a trucování pod stolem ani nemluvím, všichni tři dospělí půjdeme za trpělivost rovnou do nebe. No, nicméně, nosí jedničky, přísná paní učitelka nešetří pochvalami, usmívám se, ale v duchu už "stříhám metr", nemohu se dočkat prázdnin, potřebujeme je všichni. Ovšem zase musím přiznat, že se nám do domácnosti se školou vloudil i jistý řád a pravidelnost a to je dobře, my chaotici nějaké mantinely potřebujeme.<br />
<br />
Přírodu a zdejší krásy si nechám na jindy, to se nedá odfláknout jedním odstavcem, jsem okouzlená, jak je to tady malebný kraj. Kupodivu moc nefotím, spíše to nasávám do sebe, tiše se kochám a užívám si to, vědomě si do mysli zapisuji každičký okamžik našeho současného bytí, abych si to pamatovala co nejdéle, tu radost ze všeho, co děláme a prožíváme (i ty Matýskovy úlohy :D).<br />
<br />
Jaro jsem přivítala se "svými" čápy, o nich též samostatně, mám tady v okolí 3 hnízda, sledujeme je, trneme, zda se po zimě vrátí, zda vyvedou zdárně mláďata, zkrátka žiji s nimi, poprvé lituji, že nemám křídla a nemohu nakouknout k nim domů, ale v tom je možná ta poezie, že jsou tak blízko a přesto vzdálení.<br />
<br />
Teď budu asi hodně přemýšlet, abych si vzpomněla na heslo na blog, přestávka byla opravdu dlouhá, ale asi nutná. Aklimatizace na nový život probíhá dle plánu a to je důležité.<br />
Na příště si nachystám nějaké obrázky. <br />
<br />
<br />
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com35tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-52820537475646227622013-12-31T10:49:00.002+01:002014-01-03T10:46:12.422+01:00PF 2012 (teda 2014, přepracování je fakt značné)Poslední den v roce,<br />
<a name='more'></a>chtělo by to napsat něco hodně hlubokomyslného, když už jsem tady několik měsíců ani nekvákla.<br />
Ale na to já nejsem stavěná, ze mě dnes už nikdo nic zásadního nevydoluje, a nic na tom nemění skutečnost, že flašky se slivovicí jsou ještě vzorně uskládané v chladu technické místnosti.<br />
<br />
K těm nejzásadnějším radám se mi zdá nejpovolanější <a href="http://www.jolanda.g6.cz/" target="_blank">Jolanda</a>, oč příšernější vědma, o to lepší aplikace!!!<br />
<br />
Zde pár jejích rad do roku 2014:<br />
<br />
...nečekejte, až vyhasnete...<br />
<br />
...dohlédněte hlavně na vaše děti, ať nedělají kopičiny...<br />
<br />
...žijte tak, abyste cítili teplotu ve vašich silách i ve vašich žilách...<br />
<br />
...nebuďte zaražená, ani váš pán ať není zaraženej...<br />
<br />
...netruhlete...<br />
<br />
...nenechte se vykolejenovat...<br />
<br />
...ukažte svoje světlo a vaše vztahy vám budou dobře kvétat...<br />
<br />
...žijte z huby do huby...<br />
<br />
...a nechť vás (ne)postihne nečekaná dědičnost!<br />
<br />
<br />
Chtěla jsem to napsat za celou naši rodinku, ale Kapitán, jako rozumný muž, se od takové kraviny okamžitě distancoval, takže vám to přeji jen tak za sebe, já už lepší nebudu :-)))<br />
<br />
<br />
Krásný rok 2014!!!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVGUHDvSX5SdrykGW-3DNGWLpmIqmxfuCDojG2XhGF02bxtLmr2WzsZFRMTLMji2wgDGdGx5WRLBy0smWv_SIYOCigPWq-UArMnJ6vrHLfV4kfGkvS9t36zdwaVq0xKoUwYmWD-wi9K8lU/s1600/PF2014_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVGUHDvSX5SdrykGW-3DNGWLpmIqmxfuCDojG2XhGF02bxtLmr2WzsZFRMTLMji2wgDGdGx5WRLBy0smWv_SIYOCigPWq-UArMnJ6vrHLfV4kfGkvS9t36zdwaVq0xKoUwYmWD-wi9K8lU/s400/PF2014_1.jpg" width="266" /></a></div>
<span style="font-size: xx-small;"> (c)foto Kapitán</span>Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com28tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-42018118150182827842013-08-07T22:42:00.000+02:002013-08-07T23:38:24.222+02:00Králíkvzpomněla jsem si, když jsem četla milý článek nejen <a href="http://www.fismeister.eu/zajic" target="_blank">O ZAJÍCOVI</a><br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Abych vás, milí čtenáři, uvedla do obrazu:<br />
Je nás 10 nových domků na konci vesnice, 5 a 5 na každé straně ulice, za námi už je jen rozsáhlá pastvina, pak les a rybník. Když jsme kupovali pozemek, každý ze sousedních domů nich byl v nějakém stupni rozestavěnosti, někteří už bydleli, některým stála hrubá stavba... různě.<br />
Oproti ostatním máme tedy asi tříletý handicap, takže zatímco někteří už řeší anglické trávníky, nám ještě ryje v budoucí zahrádce bagr a vymýšlíme trasy svodů od okapů a drenáže.<br />
Soused vpravo svým trávníkem žije. Z mého pohledu ho má pěkný, ale okolní domorodci mají stále výhrady a uvádějí ho chudáka do různých pochyb a komplikují mu život všelijakými pH, puklinkami ve vyschlé zemině, výškou nože sekačky... jako kdyby nestačilo, že je travička zelená a okolí domu vypadá úhledně.<br />
A tuhle jednou brzy ráno se tak motáme před naším vchodem venku, všude ještě klid a ticho, když tu koukám, u souseda je zrovna inspektor trávníků a probíhá intenzivní degustace.<br />
Hopkal si tam hnědobílý králíček a jak se krmil, tak se krmil.<br />
Usmála jsem se, evidentně si vybral nejlepší trávníček, soused může být spokojený, škoda, že je na dovolené a nevidí, že prošel tou nejpřísnější kontrolou opravdového odborníka.<br />
Běžela jsem pro foťák, abych mu ten vítězný okamžik zdokumentovala, ale nevyšlo to. Jak není fotograf ve střehu hned, obvykle už další šance nepřichází. Tu mou šanci pokazil velký pes na procházce se svým pánem. Králík ho uviděl první a nám se naskytla neuvěřitelná podívaná, jak se malý hlodavec úplně rozplácl, sklopil uši a jak jen to šlo, splynul s trávníkem tak, že si ho velký pes nevšiml.<br />
Ne tak ovšem naše Kimba. Ta králíka prohnala, třímetrové skoky nám předvedl chlapík, aby si zachránil kožíšek. Nevěřil, že by mu Kimba nic neudělala.<br />
Skončil u souseda ve sklepě a my zatím odhadovali, čí asi bude.<br />
"Ahóóój, nechybí vám králík?" houknul Kapitán v tu chvíli na nejpravděpodobnějšího majitele, zrovna se vyštrachal z domu jako my.<br />
"No jo, to bude náš..."<br />
A tak se šlo na chytací výpravu.<br />
Dále to znám už jen z doslechu, musela jsem odjet. Králíček si ještě chvíli užíval svobody někde zahrabaný v tom sklepě, ale když jsem se vrátila, už byl zase doma, ve své bedně a psal certifikát na kvalitní trávník.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwgpmid4CM4D6i13HyEKMiYRZgQxfmQ2RbwOu9tM0tGoZr-hPrhvii2FxwjwK6goF6vSAZ9cCOrVAI3nV9WgqvW429GxIR1owKkcUFWuf0OFt16AKs3H5G0mtRn8VUeCS0ZhNpFOGftMEe/s1600/kr%C3%A1l%C3%ADk1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwgpmid4CM4D6i13HyEKMiYRZgQxfmQ2RbwOu9tM0tGoZr-hPrhvii2FxwjwK6goF6vSAZ9cCOrVAI3nV9WgqvW429GxIR1owKkcUFWuf0OFt16AKs3H5G0mtRn8VUeCS0ZhNpFOGftMEe/s400/kr%C3%A1l%C3%ADk1.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: x-small;">kratičký okamžik, kdy se králík zase narovnal a za 2 vteřiny už zdrhal před Kimbou</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0B6NQkYz6j9kd16VQjWIAUWobibPtvmxnxj0bx5dgxhFARKE3LmgdwdkReMWNTmTgUYdQxI1kAjV_mOiqg45Wff6vu5DACmuMIlxGiXcD43Gp3BMVhddx1nqcRhZJTBXTxnH0qP_8vahK/s1600/tr%C3%A1vn%C3%ADk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="342" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0B6NQkYz6j9kd16VQjWIAUWobibPtvmxnxj0bx5dgxhFARKE3LmgdwdkReMWNTmTgUYdQxI1kAjV_mOiqg45Wff6vu5DACmuMIlxGiXcD43Gp3BMVhddx1nqcRhZJTBXTxnH0qP_8vahK/s400/tr%C3%A1vn%C3%ADk.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: x-small;">náš aktuální trávník, bagříček je nejlepší!</span></div>
<br />
<br />
<br />
<div>
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com20tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-77346337621690831172013-08-02T08:26:00.003+02:002013-08-02T08:30:52.732+02:00Den krásných oblakůa včera také...<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Že mi stěhování vyjde do čtvrtletního DPH bylo jasné a nevyhnutelné.<br />
Ale nevadilo, od 20. července BYDLÍME!!!<br />
Sice stále ještě dost provizorně a za pochodu doděláváme různé věci, skáčeme přes krabice a tašky, nemáme v těch vedrech ledničku, většinu firemních papírů a tiskárnu mám ještě ve staré kanceláři (ouvej, ouvej), ale to všechno se dá lehce zvládnout, když se chce a že my hodně chceme, o tom není pochyb.<br />
I přes to vše zažíváme chvíle krystalické pohody, jaké jsem již dlouho nezažila, nechce se mi vůbec sedat do auta a opouštět to tady, byť třeba jen na krátký nákup. Konečně mám zase po letech místo, ze kterého nemusím a ani nechci utíkat, místo, kde je mi dobře a kde se cítím, jako bych tu žila odjakživa.<br />
<br />
Stále (vlastně už čtvrtý rok) se při každé cestě dokážu kochat zdejší krajinou, malebnými vesničkami, bukovými lesy... ach, je toho tolik!<br />
Lidé sem jezdí na dovolenou a já mám to štěstí, že nemusím za týden odjet jako oni, mohu tady být každý den a užívat si toho všeho, stále se mi to neomrzelo a dlouho neomrzí.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTqBS7_M8ssvo9-de22YFqSDU184E7S1jULav7XBUkapw3mSVHiH24wrS1TOYPWU8hgbDoYcd45-00YsY-ZRsoImC_Bka6-ovamtc9-wzY2U5B33mPvRMuRL9bnMmbs0mg3Y-KGpc81981/s1600/pastviny.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTqBS7_M8ssvo9-de22YFqSDU184E7S1jULav7XBUkapw3mSVHiH24wrS1TOYPWU8hgbDoYcd45-00YsY-ZRsoImC_Bka6-ovamtc9-wzY2U5B33mPvRMuRL9bnMmbs0mg3Y-KGpc81981/s400/pastviny.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: x-small;"> ...pro čerstvé mléko to opravdu nemáme daleko :-)))</span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: x-small;"><br /></span></div>
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com20tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-80302855849609064382013-07-12T08:29:00.002+02:002013-07-12T08:36:39.131+02:00Kolaudace čističkya jiné drobné radosti<br />
<a name='more'></a><br />
Kolaudace čističky<br />
<br />
a jiné drobné radosti.<br />
<br />
V pondělí proběhla událost, která se měla konat už někdy v listopadu. Jenže úřední šiml řehtá pomalu, zejména, když mezi stavebníkem a úřadem sedí laxní slečna, která pracuje vždy jen 5 minut poté, co jí stavebník zatelefonuje a zeptá se, kde to vázne.<br />
Ona udělá JEDEN úkon a zase vše stojí do dalšího telefonátu. Úkonů bylo dost. Proto ten červenec...<br />
Prošli jsme, následující den tedy mohl přijet inseminátor a osadit čističku hodnými bakteriemi. Tímto považuji deníčkový zápis na téma čistička za splněnou misi, fekální témata nikdy nebyla pilířem tohoto blogu. Ovšem bylo nutné to zde zmínit, jelikož ne ten, kdo má židli, bydlí, ale ten, kdo má funkční čističku si může v klidu bydlet se vším, co je k tomu potřeba, aby alespoň jednou denně netrpěl. <br />
<br />
Jedeme dál.<br />
<br />
Příhoda z cest:<br />
Naložené auto, klasická posádka - já, vzadu Mates a Kimba. Stojím na světelné křižovatce v Přerově, tady červená svítívá dlouho. Najednou uslyším krátké zatroubení.<br />
Na koho to kdo troubí? Zkontroluji semafor, červená stále v hlavní roli, nikomu nepřekážím, tak na mě to asi nebude. Sedím, čekám.<br />
Znovu slyším krátce klakson.<br />
Divné. Pro jistotu znovu zkontroluji semafor, náhodně se kouknu doleva a tam, ve vedlejším autě na mě gestikuluje pán a směje se.<br />
Jeho pes za okýnkem panáčkuje, co mu pásy dovolí a vrtí ocáskem na mého psa, tak se také usměju, je to roztomilá situace. Jenže to není vše! Pán z předního sedadla zvedne dalšího pejska a mávají na nás pacičkou, tak zamávám také a to už se směju opravdu hodně, celá ta situace je úplně infantilní, jediné oko by nezůstalo suché, zejména proto, že chvíli už svítí zelená a smějí se i lidé na přechodu.<br />
Pán byl fakt boží, rozveselil mě na zbytek cesty :-)<br />
<br />
Mám doma rapera. Matýsek se umí náramně těšit a užívat si!<br />
Každou chvilku si dělá inventuru:<br />
<br />
Začaly prázdniny, juchuchu,<br />
mám narozky, jéje,<br />
mám kolóóó,<br />
je krásně, je léto,<br />
budeme se koupat,<br />
umím plááváát,<br />
upečeš mi lineckééééé<br />
<br />
Dojímá mě to.<br />
Takže nebudu vysedávat u noťasu a jdu na to linecké!<br />
<br />
Můžu si u toho prozpěvovat.<br />
Vyšla mi pololetní uzávěrka jéjé,<br />
měla jsem to za chvilku a nehledala jsem žádné chýýbýý, jéjé....<br />
<div>
<br /></div>
<div>
A Kapitán, když ho něco těší, tak si hraje:</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCBZj1cV06cCORp07jWTOxeoF4jKZGTCYKEW16g4-L_DA7hOF2ilQlZgTvW70VgPl864GmjrxF5wneQX3izyRqnkui3lmvMGcWnXI7wn_jTNiMUlPMVffaFyfntVyoM4CLDjWtlWlL-wdk/s1600/kamen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCBZj1cV06cCORp07jWTOxeoF4jKZGTCYKEW16g4-L_DA7hOF2ilQlZgTvW70VgPl864GmjrxF5wneQX3izyRqnkui3lmvMGcWnXI7wn_jTNiMUlPMVffaFyfntVyoM4CLDjWtlWlL-wdk/s400/kamen.jpg" width="305" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-3166445272224903244.post-9672492887009074932013-07-08T09:40:00.002+02:002013-07-08T09:40:24.727+02:00New lifeOdkoukáno od Sedmikrásky<br />
<a name='more'></a>Podívejte, <a href="http://vimneok.wordpress.com/2013/07/06/new-life/">není to krásné?</a><br />
V minulém měsíci se mi zde na Bloggeru přehouplo 50 000 kliků, je to sice asi jen polovička jako za stejnou dobu na Bloguje, ale i tak nejlepší příležitost k nějaké řetězovce.<br />
Nechci ji házet na konkrétní psavce, ale třeba se někdo inspiruje. Tajně myslím na <a href="http://bodlouch.blogspot.cz/">Bohdana</a> nebo na <a href="http://www.lojzojago.eu/">pány kavárníky.</a>. Napsala bych <a href="http://drevnik.blogspot.cz/">i Mikina,</a> ale ten finišuje na domě a musí lepit styrodur, tak nemá čas, ale kdyby nějakou fotku vyhrábl, určitě by mě potěšil.<br />
<br />
Můj prozaičtější příspěvek k tématu New life:<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVQKnkClFdZfEbNqQcPhyWADHxI94g59HpqW-izzagdxiYUAB6VmrpGkguF9wpMteNNOPt_SpRtHWQKwl6CYocKof1dpvVUAc9GLLWjSH3CZSCF1zSFN6nf4Iz14HlYao-hdCIKpOUYJwe/s1600/newlife1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVQKnkClFdZfEbNqQcPhyWADHxI94g59HpqW-izzagdxiYUAB6VmrpGkguF9wpMteNNOPt_SpRtHWQKwl6CYocKof1dpvVUAc9GLLWjSH3CZSCF1zSFN6nf4Iz14HlYao-hdCIKpOUYJwe/s400/newlife1.jpg" width="360" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji4HRyLshmM5PPQtoSfY0ixWDdWx8eLMouO3OK5vUjTSA0-EwF3pz3VQ2lA3SDIc1Spqu94vDgjnb4ijbgPdEYMR5Z5YyxzJofqcDPHYmHEqHGiGFFMb2ZINlmYid9JFbYa_V-QkBdLvhJ/s1600/newlife2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji4HRyLshmM5PPQtoSfY0ixWDdWx8eLMouO3OK5vUjTSA0-EwF3pz3VQ2lA3SDIc1Spqu94vDgjnb4ijbgPdEYMR5Z5YyxzJofqcDPHYmHEqHGiGFFMb2ZINlmYid9JFbYa_V-QkBdLvhJ/s400/newlife2.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<br />Bárahttp://www.blogger.com/profile/11088725700831445293noreply@blogger.com37